Cena zlata se dere neustále vzhůru a investoři netrpělivě očekávají její korekci. Ještě před ní by se ale cena drahého kovu mohla vyšplhat až na 60 tisíc korun za trojskou unci.
Od začátku roku láme cena zlata jeden rekord za druhým. „1. ledna letošního roku byla cena zlata v korunách na částce 46 190 korun. V polovině září cena zlata poprvé překonala hranici 58 tisíc za trojskou unci, na které se nyní pohodlně drží. V korunách je to rozdíl přes 11 tisíc a v procentech 24 procent za devět měsíců,“ popsal Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Kvůli růstu ceny zlata klesá poptávka zejména ze strany drobných investorů. V případě, že zájem o drahý kov klesá, snižuje se i jeho cena, to se ale prozatím neděje. „Propad poptávky oproti minulému roku se pohybuje momentálně kolem 50 procent. Cenu zlata na historických maximech ale udržuje robustní poptávka ze strany centrálních bank. Ty během první poloviny letošního roku vytvořily nový rekord, když nakoupily přes 480 tun zlata. Mezi největšími kupujícími byly banky z Turecka, Číny, Indie a Kazachstánu. Pozadu nezůstává ani Česká národní banka, která se stala v letošním roce pátým největším kupcem žlutého kovu mezi centrálními bankami na světě a pravděpodobně vlastní po dlouhé době více zlata než samotní občané. ČNB měla na konci prvního kvartálu ve svých rezervách přibližně 36 tun zlata,“ sdělil Roman Pilíšek.
Podle některých ekonomů by ale během letošního roku k mírnému poklesu ceny ještě dojít mohlo. „Burzovní cena zlata se drží v blízkosti historického maxima. Dlouhodobý cyklus na zlatě má nadále růstový směr. Posun k pásmu 2 700 až 2 800 amerických dolarů, tedy 60 tisíc korun za trojskou unci, do konce roku je pravděpodobný. Nicméně některé technické i cyklické ukazatele nevylučují rychlou podzimní korekci ceny k hodnotě 53 tisíc korun. Aktuální rozhodnutí americké centrální banky o snížení úrokových sazeb bylo již v ceně zlata započteno. Další významnou podzimní událostí jsou prezidentské volby v USA,“ řekl Roman Pilíšek.
Právě k podzimním americkým volbám se upírají zraky investorů. Jejich výsledky by totiž mohly cenu zlata snížit. „Výsledky amerických voleb mohou ovlivnit cenu zlata z několika důvodů. Pokud výsledky voleb naznačují, že nová vláda bude podporovat ekonomický růst, důvěra investorů v rizikovější aktiva, jako jsou akcie, se může zvýšit, což sníží poptávku po zlatě. Výsledky voleb mohou také vést k posílení amerického dolaru, pokud posílí, zlato se stane pro investory, kteří nakupují v jiné měně, dražší, to může snížit poptávku po zlatě, a tím i jeho cenu,“ přiblížil ekonom. „Vzhledem k dosavadnímu průběhu předvolební kampaně lze usuzovat, že volby mohou přinést do finančních trhů vysokou míru nejistoty, která naopak požene cenu zlata nahoru i přes hranici 2 700 amerických dolarů. Teprve po uklidnění by zlato mohlo přejít do očekáváné korekce,“ uzavřel.