Oko je jedním z nejmenších a zároveň nejsložitějších orgánů v lidském těle. Člověk zrakem získává kolem 80 procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. To je ale jen zlomek poznatků, které o lidském oku víme.
MALÉ, ALE SLOŽITÉ
Průměr lidského oka zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oční bulvy rostou jen minimálně. Mají od narození až do smrti takřka stejnou velikost. Oční svaly jsou nejaktivnější v lidském těle. Oko je také druhým nejsložitějším orgánem, první příčku zaujímá mozek, třetí srdce. „Vývoj oka začíná už během čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko se narodí s fungujícím, ale ne ještě plně vyvinutým zrakem. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Až kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
ŽROUT VITAMÍNŮ A MINERÁLŮ
Významný podíl vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. „Na kvalitu zraku má vliv zdravý životní styl, zejména složení stravy, která by měla být co nejpestřejší, bohatá na vitamíny a minerály. Pro oči jsou významnými potravinami například vejce, mořské ryby, dále kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka a hlavně olivový olej. V Evropě prozatím nejsou tolik známé prospěšné účinky kurkumy na lidské zdraví. Je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak má také protinádorový efekt. V klinické praxi pacientům také doporučujeme doplňky stravy na bázi luteinu a omega-3 mastných kyselin. U nás na oční klinice jsme vyvinuli vlastní řadu produktů Gemioptal, která má příznivý vliv nejen na zrak, ale také na správnou funkci mozku a srdce. Zdraví zraku ovlivňuje i kouření, je proto vhodné se jej vyvarovat,“ doporučil Pavel Stodůlka.
HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE JAKO PŘÍČINA SUCHOSTI OČÍ
Pro zdraví očí je pravidelné mrkání velmi důležité. Člověk ročně mrkne průměrně 4 000 000krát. Ženy mrkají častěji než muži. „Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním oka, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada. Například u žen jsou častými činiteli hormonální změny. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mohou trpět příznaky suchosti očí, a proto mrkají až o třetinu častěji než muži,“ popsal Pavel Stodůlka.
POZOR NA KÝCHÁNÍ ZA VOLANTEM
Kýchnout si s otevřenýma očima není možné. Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. Zrádné může být kýchání při řízení automobilu. Jedno kýchnutí za volantem při běžné městské rychlosti pro řidiče znamená 14 metrů jízdy poslepu, na dálnici pak až 36 metrů, což může být nebezpečné,“ upozornil Pavel Stodůlka.
ZELENOOKÝCH LIDÍ JE NA SVĚTĚ NEJMÉNĚ
Obecně platí, že tmavší odstíny očí dominují. Hnědou barvu očí má většina světové populace, naopak čistě zelené oči mají pouze dvě procenta lidí. „Barva očí je určena duhovkou. Ta mimo jiné zabraňuje, aby světlo pronikalo do oka jinak než zornicí, což je otvor uprostřed duhovky. Zbarvení oka záleží na množství pigmentu melaninu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje dostatek, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a jeho množství se definitivně ustálí až kolem třetího roku věku,” doplnil Pavel Stodůlka.