Podle odborníků je nakupování na farmářských trzích bezpečnější než v supermarketu. Z důvodu nařízení vlády z 10. března ale platí až do odvolání po celém Česku zákaz konání farmářských trhů. Organizátoři toto rozhodnutí považují za diskriminační a žádají vládu o znovuotevření trhů veřejnosti.
Podpora českých farmářů společně s přijetím důsledných bezpečnostních opatření pro ochranu zdraví zákazníků i prodávajících – to jsou priority provozovatelů farmářských trhů v Česku, kteří museli svou činnost ze dne na den ukončit. Nyní žádají, aby bylo konání trhů opět povoleno. „Pokud stát ponechá otevřené prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, diskriminována. Chceme, aby se farmářské trhy na základě nového bezpečnostního plánu, který jsme už v pondělí 23. března poslali datovou schránkou ministru zdravotnictví Adamovi Vojtěchovi a hlavní hygieničce Jarmile Rážové, začaly konat co nejdříve. Zároveň jsme ministru zdravotnictví zaslali otevřený dopis, ve kterém vysvětlujeme důvody, proč chceme, aby byly trhy opět otevřeny. Primárně nám jde samozřejmě o zdraví našich zákazníků, myslet ale musíme i na odbyt našich farmářů, pro některé bude uzavření farmářských trhů likvidační. Proto jsme vytvořili bezpečný koncept prodeje potravin na farmářském trhu během koronakrize, který zachovává vysoké hygienické standardy a je méně rizikový než například nákup v supermarketu,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
To, že je nákup potravin na čerstvém vzduchu z hlediska možnosti nákazy bezpečnější než nákup v kamenné prodejně, potvrzuje i Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo dýchá virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.
Zmizí občerstvení, posezení i pouliční umělci. „S ochranným konceptem bychom začali na menších trzích, tedy na Heřmaňáku a Kubáni. Na Náplavce pravděpodobně později. Farmáři by nabízeli výhradně potraviny k odnosu domů. Součástí trhů by v žádném případě nebyl prodej občerstvení, nápojů, zmizí posezení i buskeři. Na Náplavce počítáme namísto 90 stánků s 15 až 20. Rozestupy mezi zákazníky bychom řešili páskou vyznačenou na zemi a také místním dozorem. Případně i lehkým plastovým oplocením prostoru, jímž bychom vymezili cestu tak, aby k pultu lidé přistupovali po jednom. Mimo to spoléháme na disciplínu samotných spotřebitelů,“ popsal nový systém farmářských trhů Jiří Sedláček.
Farmářské trhy dostaly stopku 10. března. V okolních státech se ale konají dál. Například farmáři ze sousedního Německa žádný zákaz nedostali. „Na trhy se tam nahlíží jako na uspokojování základních potřeb, a zavřené proto většinou nejsou. Jednotlivé spolkové země mohou vyhlásit kvůli ochraně zdraví přísnější opatření obecným nařízením, jako například ohledně trhů v Drážďanech či v Lipsku. V Berlíně fungují trhy jako obvykle, musí se ale dodržovat přísná opatření. Například bezpečnostní odstupy mezi zákazníky, trhovci mají rukavice. Dále lidé musí držet rozestup minimálně 1,5 metru, nesmí tvořit fronty nebo se srocovat blízko pultu,“ popsal Nikolaus Fink, organizátor farmářských trhů v Berlíně.
Čím déle bude uzavření farmářských trhů trvat, tím více prodejců se dostane do existenčních problémů. „Pro některé prodejce může být uzavření trhů zcela fatální. Pokud bude absence prodeje trvat dlouho, mnohé farmy či pěstitelé mohou i skončit, což by bylo katastrofální. Odhadujeme, že pokud se situace rychle nezmění, může zbankrotovat až 40 procent malých českých farem,“ uvedl Jiří Sedláček, organizátor pražských farmářských trhů Náplavka, Kubáň a Heřmaňák, na kterých pravidelně prodávají stovky pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a ostatních výrobců.
Farmářské trhy, restaurace a hotely – to jsou hlavní odběratelé českých farmářů. Ze dne na den musely zavřít, a farmářům tak dramaticky klesají tržby. „Vedle zákazníků farmářských trhů nám téměř okamžitě ubyli všichni odběratelé z oblasti gastronomie. Celkově jde o 80procentní propad tržeb. V současné době máme otevřenou malou kamennou prodejnu, k tomu nabízíme individuální rozvoz zboží. To ale zdaleka nepokryje náklady farmy. Pokud bude uzavření restaurací, hotelů a farmářských trhů trvat dlouho, zbankrotujeme,“ řekl David Kolman, spolumajitel kozí farmy Krasolesí.
Čeští farmáři se museli vzniklé situaci rychle přizpůsobit. V nařízeních ale nemají zcela jasno a někteří tápou, jakým způsobem mohou své produkty prodávat. „Situaci se snažíme řešit aktivně a vymýšlíme systém, který by alespoň částečně dokázal zmírnit následky vzniklé krizové situace a pomohl s odbytem uskladněné zeleniny. Vzhledem k ne úplně sebevědomému a srozumitelnému počínání naší vlády je ale velmi těžké najít systém, který odpovídá bezpečnostním požadavkům. Z toho důvodu jsme stále v procesu vymýšlení funkční platformy. V tuto chvíli se situace nevyvíjí pozitivně, vše záleží na tom, kdy bude opět možné zeleninu prodávat lidem na farmářských trzích. Čím déle bude tato situace trvat, tím více se budeme blížit existenčním problémům,“ popsala Radka Šťastná z farmy Šťastné saláty.
Součástí farmářských trhů jsou i pravidelné tematické akce, které každoročně přilákají tisíce lidí. Některé z nich se letos pravděpodobně konat nebudou. „Prozatím to vypadá na zrušení Růžového máje – devátého ročníku festivalu růžových vín a klaretů na Náplavce, který je plánován na 17. května. Pokud akci nebudeme moci uskutečnit, odložíme ji. Uvidíme, jak na tom bude festival Pivo na Náplavce, plánovaný na 19. a 20. června,“ uzavřel Jiří Sedláček.