Oční obtíže se nevyhýbají ani nejmenším. Vedle očních vad, jako je například šilhání, mohou zrak dětí postihnout i závažná onemocnění, mezi která patří například zhoubné nádory oka. Pro léčbu je zásadní včasné odhalení potíží.

Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, který se ještě dále vyvíjí. Novorozenci rozeznávají pouze světlo a tmu. Jsou citliví na ostré světlo, reagují na něj přivíráním očí nebo zakláněním hlavičky. Vývoj zraku probíhá až do sedmi let věku, kdy je na úrovni vidění dospělého. „V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí zraková ostrost, centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Funkce centrálního vidění a fixace se objevuje zhruba v půl roce. Nejvíce dítě zajímají předměty, které se pohybují. Líbí se mu hračky a leporela výrazných barev a kontrastu. Kolem pátého měsíce věku již obvykle bývá dítě schopno pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat celou hlavou. U některých dětí trvá déle, než se jejich okohybné svaly takzvaně zkoordinují, proto mohou šilhat. Občasné šilhání do půl roku věku považují odborníci za normální,” uvedla Tereza Jestřábová, zástupkyně primářky Gemini v Novém Jičíně.

Vedle šilhání patří u malých dětí mezi nejčastější oční vady dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, postupem věku však většinou vymizí. Existuje ale řada dalších očních obtíží, které vyžadují včasnou péči očního lékaře. „U dětí se mohou objevit oční potíže jako například zúžení či neprůchodnost kanálků slzných cest, vrozený šedý zákal a jiné vrozené oční vady či onemocnění. Bohužel ani nejmenším dětem se nevyhýbají závažné obtíže, například nádorová onemocnění oka. Již v raném věku se může také projevit potřeba korekce dioptrií. Dioptrické vady mají mnohdy dědičný charakter. Pokud se tedy v rodině vyskytují vyšší dioptrie či tupozrakost, je vhodné navštívit očního lékaře již krátce po narození,” vyjmenovala Jestřábová.

Některé vady se projeví téměř hned po narození. V České republice je novorozenec vyšetřen už v porodnici, kde se provádí screening vrozených vad oka. „Test spočívá ve vyloučení vrozeného šedého zákalu a zjištění průhlednosti očních médií. Při podezření na vrozenou vývojovou vadu oka je miminko ihned odesláno k oftalmologovi, který vyšetří jeho reakce na podněty, pohyblivost a postavení očí, přední i zadní segment oka a tím odhalí možnou patologii,” popsala Tereza Jestřábová.

Problém se zrakem mohou rozpoznat i rodiče. Pokud se jim zdá, že má jejich dítě problém například se sledováním různých předmětů, měli by bez otálení vyrazit k očnímu lékaři. „Příznaků, kterými rodiče mohou rozpoznat oční vadu či onemocnění u dítěte, je mnoho. Patří k nim například občasné šilhání, nepřirozený náklon či natáčení hlavy – dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání, pravidelné přivírání jednoho oka, světloplachost nebo naopak nízká reakce na světlo. Rozpoznat problém je možné i podle odlišností přímo v oku. Varováním by měla být bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla, zvláštní odlesky v zornici nebo viditelné kmitavé nebo bloudivé pohyby očí,” řekl Pavel Stodůlka, primář zlínské oční kliniky Gemini.

Oko se začíná vyvíjet už v těhotenství, a na kvalitu zraku dítěte má tedy vliv i zdravotní stav matky v průběhu těhotenství.  Už během něj lze správný vývoj zraku ovlivnit. „Oko je velmi složitý orgán a na jeho správný vývoj má těhotenství významný vliv. Faktorů, které mohou správný vývoj oka ovlivnit, je mnoho. Patří mezi ně infekční onemocnění matky, například zarděnky, herpetická onemocnění a další, nebo vznik genetické mutace. Vývoj plodu taktéž negativně ovlivňuje nezdravý životní styl – kouření, nadměrné pití alkoholu nebo užívání návykových látek. Proto je důležité se snažit v těhotenství těchto rizikových faktorů vyvarovat, žít zdravě s dostatečným příjmem živin a vitamínů,” doplnil Pavel Stodůlka.

Video popisující průběh vyšetření zraku dětských pacientů najdete ZDE.

TZ_GMN_NOVOROZENCI