Podle Světové zdravotnické organizace žije na světě zhruba 1,3 miliardy lidí se zrakovým postižením. Zhruba 826 milionů lidí má nějakou formu vady vidění na blízko, 188 milionů lidí trpí mírnou krátkozrakostí, 217 milionů střední až těžkou krátkozrakostí a 36 milionů lidí je nevidomých. Právě jim je věnován Mezinárodní den nevidomých, který připadá na 13. listopadu.
Pokud není člověk nevidomý už od narození, další nejčastější příčinou slepoty jsou úrazy. K nejnebezpečnějším úrazům očí patří poranění ostrým předmětem, pády na různé předměty, ale i popáleniny či poleptání. „V případě, že je poškozená úrazem pouze rohovka a přitom sítnice pacienta zůstala v pořádku, je naděje na návrat zraku v podstatě po jakkoli dlouhé době. Typickou indikací je implantace umělé rohovky. Tento složitý zákrok je nadějí i pro ty pacienty, kteří byli slepí i několik let, například po těžkém poleptání očí vápnem nebo jinou chemikálií. Umělá rohovka ale nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici. Zákrok tak není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Podle Mezinárodní federace diabetu dojde u každého třetího diabetika během života k nějaké formě postižení zraku,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg a přednosta sítě očních klinik Gemini.
Kvalitu zraku také výrazně ovlivňuje životní styl. „Nezdravý životní styl přispívá k rychlejšímu chátrání a stárnutí organismu. Na očích se to může projevit ucpáváním cévek sítnice a degenerací sítnice nebo dřívějším vznikem zakalení čočky, tedy šedým zákalem. Problematická může být i zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Dostatek pohybu, pestré stravy s vyšším obsahem čerstvé zeleniny, používání slunečních brýlí a tlumenější osvětlení místností může riziko těchto problémů snížit,“ řekl Jaroslav Polišenský, lékař zlínské oční kliniky Gemini.
Jen v Česku je asi čtvrt milionu nevidomých a slabozrakých lidí. Zrak je možné vrátit i po padesáti letech. Mozek se ale musí znovu naučit vidět. „Pokud je člověk slepý dlouhé roky, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit. Obvykle trvá pár dní, týdnů až měsíců, než se zrak vrátí v plné síle, máme ale i několik pacientů, kteří už pár minut po operaci přečetli i ten nejmenší text,“ řekl Pavel Stodůlka.
Nadějí pro nevidomé pacienty je implantace umělé rohovky – zákrok, díky kterému někteří z nich dokonce vidí už na operačním sále. První pacientkou v Česku, která implantaci umělé rohovky Bostonského typu podstoupila, byla na konci roku 2008 Hana Charvátová. Ta dodnes vidí a čte bez brýlí. Příčinou její slepoty byla zkalená rohovka, která byla poničená rozsáhlým zánětem. Od té doby podstoupily implantaci umělé rohovky na zlínské klinice tři desítky nevidomých pacientů. „Jakmile skončila operace, okamžitě jsem viděla, dokonce jsem přečetla název dezinfekčního prostředku přímo na operačním sále. Je to něco, co si nikdo nedovede představit,“ uvedla Hana Charvátová.
Poslední pacientkou byla paní Olga, té operace vrátila zrak po dlouhých 38 letech. Před téměř čtyřmi dekádami jí oči poleptalo vápno. O jedno oko přišla úplně, na druhé od té doby prakticky neviděla. Poslední dva roky jí zrak přestal sloužit zcela, letos v srpnu jí ale lékaři zrak dokázali vrátit. „Pacientka podstoupila na naší zlínské klinice transplantaci umělé rohovky bostonského typu. Ta dokáže nahradit i velmi poškozenou, neprůhlednou rohovku pacienta. Díky ní je možné vrátit zrak lidem, kteří byli slepí i několik desítek let,“ popsal Pavel Stodůlka. Paní Olga v minulosti podstoupila několik operací na jiných očních klinikách, ty ale nebyly úspěšné. „Při zákrocích jsem pociťovala bolest, ale tady ve Zlíně mě nic nebolelo. Pan doktor Stodůlka má zlaté ruce. Dokonce přečtu malá písmena na obalu od mých očních kapek. Doktoři tvrdí, že s brýlemi bude vidění do dálky ještě lepší, nicméně čtu i bez nich,“ popsala pacientka.