Učitelé stále víc hledají způsoby, jak kromě klasické výuky dětem přiblížit praxi. Vzdělávací programy na podnikavost a finanční gramotnost patří k nejžádanějším a poptávka po nich skokově roste. Nyní je v Česku využívá 11 procent základních a třetina středních škol. V hospodářsky významných státech je to ale i dvakrát tolik.
Dovednosti jako podnikatelské myšlení a praktické obchodní zkušenosti považují čtyři pětiny Čechů pro úspěch v dnešním světě za důležitější než vysokoškolský titul. „Na tom, jak mládež naučíme samostatně rozvíjet a uskutečňovat nové nápady, stojí rozvoj každé společnosti. Čeští studenti vnímají, jak důležité jsou pro jejich budoucí uplatnění takzvané měkké dovednosti, ale z mnoha ohlasů víme, že praktická výuka jim ve školách chybí. Odklon od tradičních osnov by uvítala především mladší generace – ve věkové kategorii 15 až 34 let se pro podnikavost na středních školách ve formě alespoň volitelného předmětu vyslovilo 83 procent Čechů. Nabídka takového předmětu se proto dostává do popředí zájmu nových uchazečů o studium a často bývá i rozhodujícím faktorem při výběru školy,“ uvedl Martin Smrž, ředitel české kanceláře Junior Achievement (JA Czech), která je součástí celosvětové sítě nejstarší vzdělávací organizace JA Worldwide. Ta vznikla v roce 1919 a ročně působí na rozvoj milionů mladých lidí.
České školy, od mateřských po vysoké, mají k dispozici její metodiky a akreditované programy přes 30 let. Ve školním roce 2022/2023 prošlo aktivitami JA Czech 51 515 dětí a studentů, což je meziroční nárůst o více než 40 procent. Oproti době „před covidem“ (při srovnání se školním rokem 2019/20) činí nárůst až 240 procent.
Na rozdíl od klasické výuky s učebnicemi mají podle Martina Smrže vzdělávací programy tu výhodu, že mohou pružně reflektovat aktuální témata a trendy na trhu práce. „Děti se učí odpovědnosti, zjišťují, jak reálný svět funguje a jak se v daných situacích lze chovat. Klíčem k modernímu školství je důraz na příklady ‚ze života‘. Už předškoláci mohou chápat, odkud ‚se berou peníze‘ a jakou mají hodnotu, zatímco středoškoláci pod vedením učitele dokáží skutečně podnikat a spravovat vlastní byznys,“ poukázal Martin Smrž.
Koncept vzdělávacích programů pro různé věkové kategorie je vždy postaven na třech hlavních pilířích – přípravě na profesní uplatnění, podnikavosti a finanční gramotnosti. „Účelem vzdělávání v podnikavosti není, aby všichni po ukončení školy založili firmu, ale předat každému znalosti a dovednosti, díky kterým bude schopen reagovat na změny pracovního trhu a být vždy platným členem týmu, ať už v soukromém, nebo veřejném sektoru. Je všeobecně známé, že formální vzdělávání se posouvá k digitalizaci a projektové výuce, která přirozeně propojuje vědomosti z více oblastí, v reálu ale vždy záleží na škole a učitelích, zda chtějí dětem nabídnout něco víc než jen teorii v lavicích,“ popsal Martin Smrž.
Dlouhodobě s organizací spolupracují stovky učitelů a rychle přibývají další, jen v loňském školním roce využilo vzdělávací programy 2 457 kantorů. Kromě návodných postupů k novým metodikám výuky v nich získají možnost zúčastnit se profesních školení nebo navázat spolupráci s lidmi z praxe, kteří mohou v daném předmětu učiteli „asistovat“. „Pomáháme učitelům předávat studentům strukturované informace a naplňovat vytyčené cíle. Nejznámější aktivitou je celoroční program JA Studentská firma pro střední školy, v loňském školním roce tak v Česku vzniklo rekordních 288 JA Studentských firem, ale stoupá i obliba jednodenních akcí, kde si studenti zlepšují kreativitu, práci v týmu a prezentační dovednosti. Pro vysokoškoláky jsme loni otevřeli podnikatelský program JA StartUp, který už nyní využívá 18 českých univerzit (32 procent). Řada učitelů je s námi mnoho let, a i když mění působiště, berou si tento způsob vzdělávání obvykle s sebou,“ řekl Martin Smrž.
Studie, které proběhly například ve Španělsku, Švédsku, Kanadě nebo ve Spojených státech, prokázaly pozitivní vliv vzdělávání studentů v podnikání na celkové podnikatelské klima země. Absolventi jsou připraveni na výzvy pracovního trhu, mají potřebné zkušenosti, zdravé sebevědomí a vysokou šanci na rozvinutí svého potenciálu.
Velkou měrou se na tom podílí úzké propojení škol a firem, ve kterém český region zatím zaostává. I tento ukazatel ale začal slibně růst. Ve školním roce 2022/23 se do programů JA Czech zapojilo celkem 799 dobrovolníků a mentorů, kteří dětem věnovali přes 6 200 hodin svého času. Ještě o rok dříve to bylo pouhých 312 osob a 1988 hodin. „Profesionálové z byznysu, kteří chtějí být mladým lidem nápomocní, jsou na školách v západních zemích standardem. Trend se pomalu rozmáhá i v Česku, ale stále jde spíš o doménu pracovníků velkých mezinárodních firem, kde mentoring studentů patří k ceněnému seberozvoji a kultuře firem,“ podotkl Martin Smrž. „Právě díky stovkám lidí z praxe, zapojených ve vzdělávacích programech, můžeme mladým lidem ukázat svět práce a podnikání ještě při studiu, kdy svůj směr teprve hledají. Vzory mentorů jsou pro mladé lidi zásadní,“ míní ředitel vzdělávací organizace.