Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.
Drahé kovy vlastní přibližně tři procenta Čechů a podle odhadů je v českých domácnostech kolem dvaceti tun zlata. Oproti ostatním Evropanům jsou jejich zlaté zásoby zanedbatelné. „Například německé domácnosti vlastní přes devět tisíc tun zlata, v Itálii je v soukromém vlastnictví 6 418 tun zlata a ve Francii 4 714 tun. Celkově je trh se zlatem v Česku stále na začátku a teprve se ustalují určité standardy, které jsou v zahraničí zcela běžné. K nim patří například to, že naprostá většina obyvatel vyspělých zemí má zhruba třetinu svých úspor uloženou právě ve zlatě. I české domácnosti své zlaté rezervy pomalu navyšují. Ke vzrůstajícímu nákupnímu trendu přispívá svou současnou politikou i Česká národní banka. Zatímco koncem roku 2022 vlastnila ČNB pouhých 11,2 tuny, na konci roku 2023 už to bylo 30,7 tuny zlata,“ řekl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Poptávka po drahém kovu ze strany malých střadatelů ale během letošního roku klesla, důvodem je rychlý růst ceny zlata. Čekat s nákupem do doby, až jeho cena výrazně klesne, je podle ekonomů riskantní. Dramatický pokles totiž neočekávají. „Cena zlata jde trvale nahoru, proto šla retailová poptávka na Západě meziročně jednoznačně dolů. Cena za tuto valutu je proměnlivá, ale v dlouhodobém hledisku vykazuje jasný rostoucí trend, navíc podpořený změnami v geopolitickém prostředí. Jen za poslední rok a půl vyrostla burzovní cena unce zlata z 40 000 na 55 000 korun a s malými výkyvy poroste dál. Lidé proto využívají někdy i jednodenní poklesy ceny zlata k jeho akumulaci. Navíc ti, co dříve nakupovali, nejsou ochotni své zlato prodávat jen z důvodu růstu ceny,“ sdělil Roman Pilíšek.
V oblibě mají Češi stále spíš zlaté slitky, podle ekonomů se ale jejich preference pomalu mění. „Zlaté mince s čistým obsahem zlatého kovu bez sběratelských přirážek jsou na postupném, avšak trvalém vzestupu. Důvodem je jednak vysoká likvidita těchto mincí a také stále se zvyšující zručnost padělatelů slitků. Mince se totiž kvůli vysoké náročnosti výroby v podstatě nekopírují. Mezi gramážemi stále vládne zlatá unce, a to jak ve slitcích, tak mezi mincemi. Cena v přepočtu na gram je takový zlatý střed, a pokud potřebujete prodat, nemáte dilema jako třeba u 100gramového slitku,“ vysvětlil Roman Pilíšek.
Podle průzkumů Češi stále nakupují zlato převážně v kamenných prodejnách, prodejci mají ale jiný názor. „Realita je taková, že nejvíce obchodů probíhá online a pouze pro větší gramáže vyrážejí lidé do obchodů. Na síti dnes můžete zlato nakoupit, prodat a třeba i uzavřít spoření do zlata. Předpokládáme, že v budoucích několika málo letech se bude v online prostředí realizovat valná většina nákupů drahých kovů,“ odhaduje ekonom.
Mění se i trendy uchování zlata. Zatímco v minulosti chtěla mít většina kupujících svůj slitek nebo minci doma, dnes svěřují své zlato také do rukou renomovaných obchodníků. „Zatímco před lety zcela dominovalo osobní převzetí a následná domácí úschova, v poslední době si stále více klientů nechává zlato v trezorech obchodníků se zlatem. Vzrůstá totiž počet těch, kdo nakupují opakovaně a zlato jim doma přibývá. Pořízení skutečně bezpečného trezoru domů je otázkou desítek až stovek tisíc a případné pojištění také něco stojí. Solidní obchodník má vlastní trezory maximální komerční bezpečnostní třídy, které se navíc vyrábí jen v zahraničí a jejich obsah je samozřejmě dobře pojištěný, takových je však v Česku jen hrstka. Při současné vzrůstající ceně zlata je skladovné opravdu zanedbatelné. Navíc když chcete takové zlato prodávat, je to mnohem rychlejší a jednodušší,“ uvedl Roman Pilíšek.
Podle obchodníků typický kupující drahého kovu neexistuje. „Nákup zlata je vhodný pro každého – je jednoduchý, rychlý a srozumitelný, proto je škála kupujících opravdu pestrá – od mladých po seniory, nicméně některé znaky mají společné. Zlato nakupuje pravidelně především skupina obyvatel od zhruba 40 let výše. U jednorázových nákupů sledujeme zájemce od 35 let výš. Obecně se jedná o lidi, kteří chtějí mít své peníze ochráněné proti inflaci, která byla za posledních pět let celkově bezmála 50 procent. Zlato totiž svým majitelům přináší určitou formu vnitřního klidu, tedy pravý opak investice do akcií nebo cenných papírů. Zlato je pojistka proti ekonomické nejistotě, a potenciálním kupujícím zlata je tedy v podstatě kdokoli,“ uzavřel Roman Pilíšek.