Začátek profesního života je pro mnoho absolventů složitý. Často si nejsou jisti, zda studují tu pravou školu, a mnoho z nich ani po ukončení studií netuší, čím chtějí být. Nakonec i ti s jasnými vizemi obvykle tápou, jak své ambice konkrétně realizovat v praxi. Ujasnit si profesní vizi a nastavit cestu k dosažení vytyčených cílů může mladým lidem pomoci kariérový poradce nebo kariérový kouč.
- Základem je upřímná sebereflexe
Jako první by si měl dospívající člověk uvědomit, co ho baví, jaké jsou jeho silné stránky, jaké má ambice, zda chce působit v regionu nebo cestovat, a rozebrat si své vize a jejich varianty dosažení, to vše zahrnuje práci s „osobní značkou“. „Neustálé trénování sebereflexe je primární dovedností, kterou když si osvojíme, tak nám bude kdykoliv podporou na dalších budoucích profesních křižovatkách. To znamená naučit se mluvit o sobě, o tom, co mi jde více a co budu dále u sebe rozvíjet, co mi jde méně a do čeho nebudu investovat tolik energie a času, co v pracovním životě chci, co nechci, a schopnost kvalitně reflektovat také okolí: když se mi někde na stáži nelíbilo, tak být schopen říci proč konkrétně, co to znamená pro má další rozhodnutí. To je pak nejlépe sepsat a probrat jak s vrstevníky, rodiči nebo s kariérovým poradcem,“ doporučila Petra Drahoňovská, kariérní poradkyně projektu Samsung Tvoje šance. Ten pomáhá po celý rok nastartovat profesní život 12 znevýhodněným dětem z Česka a Slovenska.
„Poté je možné načrtnout vizi, rozdělit si ji do cílů a vytvořit plán konkrétních kroků ke změně – v projektu Samsung Tvoje šance jde o rozvojový plán, například ve formě potkávání se s profesionály z oboru formou exkurzí, stínování, mentoringu, formou on-line kurzů, workshopů, ale třeba také tím, že mladí účastníci projektu vyrazí sami po Evropě na nějakou mezinárodní konferenci, která se týká tématu, co zapadá do jejich vize,“ doplnila poradkyně.
- Umět přebrat zodpovědnost
Mladí lidé, kteří vstupují na pracovní trh, se liší v osobnostní zralosti, ve schopnosti pracovat systematicky na úkolech a nečekat, že rozhodnutí přijde odjinud. „Osobnostní zralost je samozřejmě dána individualitou jednotlivců, ale velmi ji také ovlivňuje výchova, vzory doma a ve svém širším okolí. K dozrání mladého člověka také přispívá jakákoliv praxe přesahující školu či dobrovolnictví. Když si firmy vybírají absolventy a na pohovoru jim skončí například tři mladí lidé se stejnou školou, firma spíše sáhne po někom, kdo má širší zkušenost nejen z brigád, ale třeba ze stáže, kterou si sám zajistil, z práce na vlastním studentském projektu či právě z dobrovolnické praxe. To vše totiž ukazuje, že takový mladý člověk zná širší kontext, je aktivní, má přesah, vzdělává se a je opravdu schopen jít za svými cíli, nejen o tom mluvit,“ poukázala Petra Drahoňovská.
- Jedna vize, desítky cest
Vybraná profese obvykle nabízí více variant uplatnění – v sektoru soukromém, neziskovém, veřejném, „na volné noze“, zaměstnanec. „Pokud to jde, nabádáme mladé lidi, aby co nejvíc zkoušeli – učení se praxí, osahání si oborů, témat je ta nejlepší cesta (tzv. learning by doing). Ukazujeme mladým lidem možnosti dál než v okolí jejich městečka. Snažíme se otevírat horizonty nových možností, například studia online v cizích jazycích, což je dnes možné odkudkoliv a kdekoliv po světě, zvažujeme plusy a minusy a na základě toho pak vzhledem k dané osobnosti a dovednostem pomáháme v plánování dalších kariérních rozhodnutí,“ vysvětlila Petra Drahoňovská. I to je součást tzv. koncept self career managementu, vědomého řízení kariéry, který se opírá hodně o principy neustálého učení se, koučování a aktivizace člověka.
- Budování rozsáhlého networkingu
Pokud má mladý člověk konkrétní představu, kam by se chtěl ubírat, měl by hledat zdroje, kontakty, které mu umožní se v oboru rozvíjet. Networking a poznávání praxe přes setkávání se s dalšími profesionály v oboru je v dnešní době jedna z klíčových součástí „informálního“ vzdělávání. „Konkrétně v projektu Samsung Tvoje šance klademe velký důraz na propojení našich dětí s lidmi z praxe, myslím, že náš projektový a kariérní tým disponuje opravdu velkou sítí i mezinárodních kontaktů, ale vždy nejprve povzbuzujeme děti, aby se zamyslely samy, koho znají osobně, koho znají jejich známí, koho znají z médií a rády by ho/ji zkusily oslovit. Nebát se potkat s lidmi, kteří už v oboru pracují, popovídat si s nimi, domluvit si stáž, brigádu, dobrovolnické práce, takové aktivity nejčastěji vedou k pochopení, zda je daný obor ten pravý, nebo ne. Mnozí mladí lidé se stydí někoho oslovit, ale když svůj stud překonají, bývají překvapeni, s jakou ochotou se lze potkat,“ nastínila poradkyně.