Velké množství pih, tmavé skvrny nebo vystouplá mateřská znaménka – za vším stojí takzvaná hyperpigmentace kůže. Obvykle jde o estetický „problém“, zdravotně neškodný, náhlé proměny znamének ve tvaru či barvě ale mohou být signálem nemoci.
Přirozené zabarvení kůže zajišťuje množství melaninu, tedy pigmentu, který vyrábí specifické buňky nazývané melanocyty. „Tyto pigmentové buňky jsou roztroušené především ve vrchní vrstvě pokožky a vlasových folikulech, ale najdeme je také ve vnitřním uchu, srdci a kostech. Hlavní funkcí melaninu je ochrana před UV zářením, díky němu se opalujeme dohněda. Méně příjemným důsledkem zvýšené produkce melaninu je hyperpigmentace, kdy se na pokožce objeví například stařecké skvrny. Hyperpigmentace sama o sobě neovlivňuje zdravotní stav člověka, může však být jedním z příznaků onemocnění jater, žlučníku a žaludku,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
V populaci lze rozlišit až šest fototypů kůže, od nejsvětlejších po tmavší. Nejvíce ohrožené UV zářením a tvorbou pigmentových defektů jsou první dva fototypy, s blond, zrzavými vlasy a převážně modrýma očima. Řadí se k nim odhadem čtvrtina Čechů. „Tmavší fototypy mají melaninu více, takže riziko poškození kůže vlivem slunečného záření je nižší. To ovšem neznamená, že jsou chráněny i před dalšími faktory. Většina projevů zvýšené pigmentace souvisí s věkovými a hormonálními změnami, například v těhotenství se pigmentové skvrny objevují kvůli nadměrné funkci nadledvin, dále mohou být na vině léky, nekvalitní kosmetika nebo na obličeji jsou časté protizánětlivé pigmentové skvrny, které vznikají po akné. Právě zanícení pokožky uvolňuje další melanin a nadbytek pigmentu způsobí hyperpigmentaci. Na pokožce pak zůstávají ploché růžové, červené nebo hnědé skvrny,“ vysvětlila Iva Bílková.
Pigmentové skvrny se běžně objevují na rukách, tváři a dalších částech těla spolu s přibývajícím věkem. Stejně tak v průběhu života roste na pokožce počet pih. Pokud se na kůži vynoří tmavá skvrna, která vypadá jinak než ostatní, mění barvu, tvar nebo roste, je třeba zpozornět. „Léčba defektu v pigmentaci se provádí až po zjištění, proč defekt vznikl. Vhodné jsou krevní testy, dermatoskopie, ultrazvuk vnitřních orgánů. V případě potřeby dermatolog předepíše pacientovi další vyšetření endokrinologem, gastroenterologem nebo gynekologem. Estetické hledisko hyperpigmentace je pak možné řešit pomocí kosmetických procedur, jako je mikrojehličkování, chemický peeling, a kosmetických produktů, například bělicími krémy nebo séry s vitamínem C,“ popsala Iva Bílková.
Samostatnou kapitolou jsou pak mateřská znaménka – na rozdíl od kožních defektů způsobených hyperpigmentací se u většiny lidí objeví hned po narození. Některá zůstanou navždy, jiná časem vymizí. I tyto kožní defekty je však dobré sledovat a jakékoli změny vzezření, nebo dokonce zanícení či krvácení konzultovat s odborníkem – dermatologem. „V naprosté většině se mateřská znaménka objeví kvůli nezhoubnému bujení buněk, to ale někdy může přejít do zhoubného. Potenciální rizika dokáže odhalit vyšetření digitálním dermatoskopem. Pokud se podezření potvrdí anebo pacient žádá odstranění znaménka z estetických důvodů, je klasickým postupem excize – chirurgické odstranění skalpelem a zašití ranky. Jedná se o ambulantní zákrok, který trvá zhruba 15 minut a díky lokálnímu znecitlivění je téměř bezbolestný. Další možností u určitých typů znamének je odstranění erbinovým laserem. Ošetřené místo se zhojí stroupkem, který se sám odloupne během 4–10 dnů,“ přiblížila Eva Harapátová, korektivní dermatoložka Medicom Clinic.
Přestože jsou mateřská znaménka z 95 procent nezhoubného charakteru, je vhodné je pravidelně kontrolovat. Prohlédnutí znamének dermatoskopem odborníci doporučují jednou ročně. V rámci onkologické prevence je vyšetření kůže také běžnou součástí komplexní prohlídky u praktického lékaře, kterou má každý člověk ze zákona zdarma jednou za dva roky.