Střední školy připravují své studenty na trh práce nedostatečně, míní 62 procent Čechů. Podle čeho tedy vybrat tu pravou, jakých ukazatelů si všímat a co v současnosti určuje kvalitu výuky na jednotlivých institucích?
- ZKUŠENOSTI MÍSTO TEORIE
Podle zjištění mezinárodní vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Worldwide) má 76 procent mladých lidí pocit, že je školy připravují pouze na skládání zkoušek, ale už ne na reálný pracovní život. „Všeobecně lze říct, že školy se zaměřují spíš na teoretickou výuku a méně na praktickou. Přitom právě to, jak výuka reflektuje požadavky trhu práce, bývá pro úspěch vzdělávání zásadní. Z našich průzkumů víme, že až 83 procent občanů by si přálo, aby se do středoškolského vzdělávání lépe zapojili lidé z praxe. Předměty, jako je podnikavost, které učí studenty samostatně myslet a staví je do reálných situací v pracovním světě, už nyní řadí nad tradiční chemii nebo výtvarnou výchovu. Při výběru střední školy je proto na místě zajímat se o nabídku a rozdělení povinných a nepovinných předmětů, zda škola lpí na konvenčních učebnicích, anebo využívá moderní pracovní listy a praktická cvičení navázaná na současné dění ve společnosti nebo jaké praktikuje metody výuky mimo školní lavice,“ uvedl Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání na českých školách od roku 1992.
- PRAXE PŘÍMO VE ŠKOLE
Člověk se nejlépe učí praxí a platí to i pro studenty. Některé specializované střední školy aktivně zapojují studenty do své vedlejší hospodářské činnosti. Škola si komerčními aktivitami vydělává na nadstandardní zázemí a brigádníci mají cenné zkušenosti z pracovních zakázek už během studia. Díky práci pro školu si jich navíc všímají i velké firmy. „Placené brigády nabízíme svým studentům od roku 2001. V začátcích šlo o občasnou výpomoc pro vedlejší hospodářskou činnost školy, ale v posledních letech se poptávka klientely natolik znásobila, že běžně nabízíme zaměstnání některým studentům, a to i na 40 až 50 hodin měsíčně,“ potvrdil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku (SSŠVT).
- ROZVOJOVÉ PROGRAMY
S nedostatkem žádaných dovedností u nových pracovníků bojuje až 95 procent zaměstnavatelů. Absolventům často schází orientace v pracovním prostředí, snaha hledat a nabízet svá řešení, schopnost komunikace a prezentace. „Požadavky trhu práce se turbulentně mění a obsáhnout takovou dynamiku není v silách školského systému. Ředitelé škol se proto stále častěji přiklánějí k podpoře ‚zvenčí‘ a využívají rozvojové programy neziskových organizací, které posilují tzv. softskills a pracovní sebevědomí studentů. Transformace středních škol v Česku se v tomto duchu v posledních letech zrychlila, nyní roste poptávka po našich programech na podporu podnikavosti každoročně o 25 procent. Největší zájem je o program JA Studentská firma, v němž po celý rok studenti s podporou učitele a mentora zažívají reálné podnikání, od založení firmy přes kompletní management, marketing, výroční zprávu, obchod a prodej. Ti nejlepší se s vlastními firmami představí na národním veletrhu studentských firem a mohou se dostat až k prezentaci firmy na mezinárodní úrovni,“ poukázal Martin Smrž.
- ROLE UČITELE – PRŮVODCE
Autorita učitele je pro středoškoláky klíčová. Teenageři čelí nepřetržitému přísunu informací, mnohdy netuší, jak se v nich zorientovat a jakým směrem se do budoucna vydat. Pedagog je člověk, který jim v tom může být oporou. „Pracujeme se stovkami učitelů, kteří chtějí děti vzdělávat ‚jinak‘. Nezáleží ale vždy jen na učiteli, stejnému směru musí být nakloněn i školní systém a vedení jeho školy. Všeobecně ale vidíme pozitivní trend, že se školy chtějí posouvat ve výuce, být modernější a praktičtější. Školíme spíš starší ročníky, které si chtějí nové možnosti praktické výuky poslechnout a pak si je srovnat s vlastními zkušenostmi. Těch mladších je výrazně menší část, zato mají odvahu se do nové výuky pustit okamžitě,“ porovnal Martin Smrž.
Hodně záleží na vztahu učitele se žáky a zda je kantor ochoten učit děti i nad rámec svých povinností. „Úlohou učitele je mimo jiné motivovat studenty k dalšímu vzdělávání a realizaci vlastních aktivit, což je například idea mezinárodního programu Samsung Solve for Tomorrow. Účastní se ho týmy ve složení maximálně tří studentů a velmi často pod vedením svého učitele. Buď si ho děti samy vyberou a o podporu v programu ho požádají, anebo registraci iniciuje sám pedagog, který u dětí vidí jejich potenciál. Úkolem v programu je pojmenovat jakýkoli problém ve společnosti, který mladé lidi trápí, a společně v týmu hledat, jak by šel řešit díky moderním technologiím. Ačkoli se nejedná o rozvojový program v rámci školní výuky, učitel dětí v něm mívá významnou úlohu jako jejich mentor,“ popsala iniciátorka programu Zuzana Mravík Zelenicka, CSR manažerka společnosti Samsung.
- MENTORING STUDENTŮ
Při výběru vhodné střední školy se mohou rodiče a uchazeči zajímat také o to, zda škola do výuky zahrnuje mentoring lidí z praxe. Přednášky, semináře nebo podpora studentských projektů od zkušených odborníků bývají pro studenty vždy přínosem. „Mnohé školy jsou si vědomy, že klasická výuka je trochu odtržená od reality, a chápou osobnost mentora, který přináší do školy informace z praxe, jako velký benefit. Žáci se dozví o tom, jak funguje reálný byznys a svět, mohou klást otázky a získat pohled povolaného člověka z komerční sféry. Naši mentoři se vždy nejdříve koordinují s učitelem, aby znali zájmy třídy a pomohli co nejlépe žáky rozvíjet. Dobrovolný mentoring studentů je nyní na vzestupu, zapojit se může kdokoli, kdo se k nám přihlásí a projde školením, často to bývají i samotní rodiče dětí, kteří chtějí přispět k praktické výuce na jejich škole,“ doplnil Martin Smrž.
Cennou zkušeností jsou také návštěvy ve firmách a poznávání pracovního prostředí. „Běžně spolupracujeme s několika firmami, do kterých se studenty několikrát do roka chodíme nebo jejich pracovníci přednášejí na naší škole. Studenti si díky setkání s lidmi z praxe lépe představí, jak vypadá reálná práce v daném oboru, s jakými úkoly a výzvami je spojena, a díky tomu se i lépe dokáží rozhodnout, zda jim ta či ona specializace v IT bude vyhovovat. Na naší škole studenty vedeme k všeobecnému rozhledu, ukazujeme studentům, jaké možnosti uplatnění v IT se na moderním pracovním trhu nabízejí, a klademe důraz na teoretické i praktické znalosti, které využijí napříč všemi (nejen) IT profesemi. Jakou konkrétní specializaci v IT si každý vybere, už záleží na tom, co studenta baví a v čem objeví svůj zájem. A k tomu mohou lidé z praxe výrazně přispět,“ podotkl ředitel SSŠVT Martin Vodička.
V tiskové zprávě byla použita data z průzkumů Prince’s Trust, Results for Life (2017); Nielsen Admosphere pro nevládní organizaci JA Czech (2018); Career Colleges, Young people do not feel prepared for the world of work (2015).