Víc než čtyři pětiny studentů, kteří zvažují podnikání, postrádají dostatek informací. Mnohdy neví, jak začít, co je třeba vyřídit nebo kde nalézt radu a pomoc. Ze školy si odnášejí informace obecného charakteru, ale postrádají praktická doporučení, například od lidí přímo z praxe.
Podle průzkumu Asociace malých a středních podnikatelů z léta 2017 chybí mladým lidem k rozjetí vlastního byznysu především odvaha, podnikatelský nápad (oboje označilo 46 % respondentů) a finance (43 %). Neznalost a málo informací odrazuje od podnikání téměř třetinu dotázaných studentů. Pouze 12 procent z těch, kteří podnikání reálně zvažují, přiznalo, že mají informací dostatek.
- ROZHOVORY SE SKUTEČNÝMI LIDMI
„U mladých lidí s vlastním byznys plánem mi často chybí ochota vyrazit do terénu a zjišťovat, jak to v reálu v daném podnikání funguje. Jistě, vyhledat si pár on-line článků, zhlédnout pár edukativních videí a naposlouchat si podcasty se zdá být jednodušší, ale potkat se s reálnými lidmi, třeba i s těmi, kteří nejsou v médiích běžně vidět, mít možnost se jich osobně zeptat na konkrétní situace, detaily má často větší hodnotu. A to se týká jak setkávání se s těmi podnikateli či lidmi na volné noze, kterým se dlouhodobě daří, tak i s těmi, kteří již s podnikáním skončili. Je velmi důležité se ptát proč, co bylo obtížné, jak překonávali náročné momenty. Mladí jsou často nabuzení z podnikatelských pohádek v médiích a čekají obrovský úspěch a peníze přes noc. Ta cesta, dlouhodobé budování značky a třeba dva tři předchozí neúspěšné podnikatelské pokusy se prezentují už méně,“ uvedla Petra Drahoňovská, kariérová koučka projektu Samsung Tvoje šance, ve kterém pomáhá znevýhodněným středoškolákům nalézt svůj profesní směr.
- I KAMARÁD MŮŽE PODVÉST
Ze šetření Hospodářské komory vyplývá, že se vlastnímu podnikání věnuje pouze zlomek (5 až 8 procent) z 60 procent pracujících vysokoškoláků, zbytek je v zaměstnaneckém nebo brigádním poměru. Vyšší procento podnikajících studentů zaznamenaly technické obory, kde je běžné, že se do společného projektu pustí dva i více spolužáků. To potvrzuje také ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička: „Od třetího ročníku, ještě před maturitou, pracuje kolem 75 procent našich studentů, většina v IT oboru. Od 18 let podniká zhruba 15 procent z nich. Společně zakládají i menší firmy. Někteří si vedou dobře, některým firmám, které vznikly na naší střední škole, nyní po několika letech dáváme současné studenty na praxi. Jiným se to nepovede, ale i tak je to pro studenty obrovská zkušenost,“ dodal Vodička.
Podnikání s přáteli a dohody „na dobré slovo” se však mohou také vymstít. „Probírání nápadů u kávy je jiné než reálná práce. Pokud už do něčeho takového člověk s kamarádem jde, tak by si s ním měl otevřeně probrat nejen výhody, ale i rizika, rozdělit si jasně kompetence a v ideálním případě sepsat smlouvu s právníkem,“ doporučila Petra Drahoňovská.
- VÝPOČET REÁLNÉ CENY
K základní finanční gramotnosti každého podnikatele patří správná konstrukce ceny prodávaného výrobku či služby. V tom však podle koučky zaostávají jak mladí lidé, tak často i zkušení manažeři, kteří přejdou ze zaměstnanecké praxe do podnikání. „Neustále se setkávám s tím, že lidé zapomenou i na polovinu položek, které do výsledné ceny musí započítat, aby podnikání bylo rentabilní. Nejde jen o náklady spojené se službou či produktem, které nabízím. Je třeba přičíst náklady na účetního, marketing, obchodní schůzky, administrativu, investice do vlastního vzdělávání, investice do inovací. Nezohledňují sezónní výkyvy nebo období, kdy se hůř prodává. Zkrátka 30 tisíc, které mi přijdou na účet jako zaměstnanci, se nerovná 30 tisícům, které vyfakturuji klientům,“ připomněla Petra Drahoňovská.
- EXTERNÍ POMOC S LEGISLATIVOU
Znát do detailu svůj produkt nebo službu je zásadní, ale neznamená to všechno. Začínající podnikatel by měl alespoň částečně rozumět podstatě podnikání. „Chápat základy financí, účetnictví, marketingu, práva. Uvědomit si, že náš právní systém velké množství věcí kolem podnikání reguluje. I pro laika drobné nedostatky mohou vést hned od začátku k sankcím ze strany finančního úřadu nebo úřadu na ochranu osobních údajů. Neznamená to, že má být podnikatel odborníkem ve všech oblastech, ale měl by je znát alespoň do té míry, aby si uměl vybrat například kvalitního účetního nebo právníka a mít jistotu, že svoji práci odvádí dobře,“ popsala Petra Drahoňovská.
- MÁM NA TO POVAHU?
Mezi začínajícími podnikateli existují dvě extrémní skupiny lidí. Jedni se do podnikání vrhají kaskadérsky, aniž by cokoli promýšleli. Většinou si podnikání příliš idealizují, vidí v něm svobodu v pracovní době, výběru business partnerů, už ale zapomínají na stres z deadlinů a odpovědnost, kterou přináší. Druzí naopak i několik let promýšlejí svůj byznys plán, rozebírají ho s různými odborníky, absolvovali několik kurzů o podnikání, stále dokola srovnávají pro a proti, ale nejsou schopni reálně začít. „Pro start je důležité mít téma, co nás opravdu zajímá, baví, čím chceme v danou chvíli ‚žít‘. Do začátku vlastního podnikání ale investujeme peníze, čas, energii a nápady, proto je potřeba mít také zanalyzovaná rizika, konkurenci. Takže já jsem příznivec zlaté střední cesty: promyslet si první kroky podnikání, poradit se, ale nepřehánět to tak, že se z teoretické roviny nikdy k praxi nedostaneme. Od stolu stejně nikdy nepopíšeme realitu na 100 procent a vyzkoušet si rozjet vlastní business s rozumnou mírou rizika, které dokážeme unést, je nedocenitelnou zkušeností, ať už dopadne jakkoli,“ míní koučka.
V tiskové zprávě byla použita data ze šetření Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace VUPI a Hospodářské komory: 40 % SOUČASNÝCH STUDENTŮ CHCE PODNIKAT. BOJÍ SE ALE KRACHU, 2018 a data z výzkumu AMSP ČR: Postoj mladých k podnikání, srpen 2017.