Za pět let klesl počet absolventů oborů ICT na vysokých školách o 23 procent. Důvodem jsou slabší populační ročníky, ale také fakt, že tisíce studentů ukončí nebo přeruší vysokoškolské studium informačních oborů předčasně, aby se věnovali lukrativním pracovním nabídkám. V praxi se rychle rozvíjí a k dokončení studia nemají motivaci.
V roce 2018 pracovalo v Česku více než 200 tisíc ICT odborníků. 54 procent z nich dosáhlo terciárního vzdělání, 40 procent mělo střední vzdělání s maturitou a pět procent nižší vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní byli převážně specialisté v ICT – analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací a lidé z oblasti databází a počítačových sítí. V posledním meziročním srovnání se mezi ICT odborníky v Česku výrazně zvýšil podíl osob s maturitou.
„Firmy loví schopné ajťáky už na středních odborných školách a jsou ochotny investovat do jejich dalšího rozvoje nemalé prostředky. Žáci sami pak začínají podnikat a nabízejí například tvorbu webů ještě před maturitou. Jako středoškolští absolventi informačních technologií mají dostatečné odborné znalosti i finanční nezávislost a v pokračujícím studiu na vysoké škole někteří nevidí smysl,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze (SSŠVT).
Tab1: Odborníci v IT v ČR podle nejvyššího dosaženého vzdělání (v tisících)
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| Odborníci v ICT celkem | 174,2 | 185,4 | 185,8 | 206,4 |
| Terciární vzdělání | 98,0 | 104,1 | 105,6 | 112,3 |
| Střední s maturitou | 68,4 | 70,6 | 69,3 | 83,5 |
| Nižší | 7,8 | 10,8 | 10,9 | 10,6 |
Zdroj: ČSÚ, ICT odborníci v České republice podle údajů z výběrového šetření
Podle Martina Vodičky se poptávka po středoškolských absolventech za posledních pět let vyšplhala až na desetinásobek. Hodně se však změnilo také chování firem při náboru nových zaměstnanců a znění inzerátů. „Dříve jsme dostávali poptávky s vypsanými požadavky na mnoho znalostí, které mladí studenti nemohli z principu naplnit. Firmy takto nejprve poptávaly na trhu práce, ale dostatečně kvalifikovaní pracovníci už zkrátka nebyli k mání, a tak to zkusily mezi studenty, kteří jsou šikovní, jen nemají ještě tolik sebevědomí a zkušeností se prosadit. U nich ale musely změnit náborovou strategii, nabídnout školení, možnosti sebevzdělávání a kariérního postupu. Být ochotné s člověkem dále pracovat a utvářet si ho podle firemních potřeb. Jiná cesta už v současném nedostatku ICT odborníků není a firmy pochopily, že vychovat si ze středoškolského absolventa schopného pracovníka může být i výhodné,“ poukázal Martin Vodička.
IT specialisty hledají firmy všech velikostí. Vysokoškolsky vzdělané specialisty většinou zlákají velké korporáty s nadsazenými platy a benefity, menší firmy pak automaticky hledají mezi absolventy středních škol, které dokáží zaplatit. Všechny firmy pak ochotně přistupují na podmínky mladých ajťáků – většinou je podporují v dalším studiu flexibilní pracovní dobou, možností pracovat z domova a někteří dostávají od zaměstnavatelů dokonce stipendium.
Zkušenosti získané v praxi však často u mladých lidí úplně převáží a chuť studovat vyprchá. „Ve státní sféře nebo v zahraničí má vysokoškolský titul v IT stále svoji váhu, ale pro mladé ajťáky už tolik neznamená. Ač studenty vedeme k vysokoškolskému studiu, kde získají další znalosti a rozhled, někteří kvůli zajímavým pracovním projektům studium přeruší. Později už se leckdy k vysokoškolskému studiu nevrátí, jelikož po zkušenostech z praxe již necítí potřebu,“ popsal situaci Vodička.
V tiskové zprávě byla použita data ČSÚ: ICT odborníci v České republice podle údajů z výběrového šetření.