Každá čtvrtá střední škola v České republice je soukromá a zájem o studium v neveřejném sektoru pozvolna sílí. Absolventi kvalitních soukromých škol jdou na trhu práce na dračku. Přesto mezi veřejností stále panuje o soukromém vzdělávání mnoho předsudků.
Trendem posledních deseti let je celkový úbytek žáků středních škol, z 576 585 ve školním roce 2006/07 na 424 849 v roce 2016/17. Zatímco čísla veřejných škol stále padají, v neveřejném sektoru nastal zlom před pěti lety, kdy se počet nově přijatých žáků začal pomalu zvyšovat.
VÝVOJ NOVĚ PŘIJATÝCH STŘEDOŠKOLÁKŮ V LETECH 2012/13-2016/17
| Školní rok | 2012/13 | 2013/14 | 2014/15 | 2015/16 | 2016/17 |
| veřejný | 104 006 | 102 342 | 99 293 | 97 936 | 96 823 |
| privátní sektor | 15 536 | 15 702 | 16 270 | 16 081 | 16 690 |
| církev | 2 041 | 2 009 | 2 162 | 2 060 | 2 104 |
| celkem | 121 583 | 120 053 | 117 725 | 116 077 | 115 617 |
Zdroj: databáze MŠMT
„Uchazeči o soukromé vzdělávání hledají především alternativy ke standardizovanému vzdělávání a užší specializaci. Chtějí moderní vybavení učeben, vyvážené stravování a výuku s důrazem na uplatnění ve společnosti. Současní rodiče už nevnímají soukromé školy jako privilegium zbohatlíků, ale jako výhodnou investici do budoucnosti svých dětí, zvlášť když stojí řádově stokoruny měsíčně,“ míní Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Její školné činí 19 500 korun ročně a žák ho může snížit až o 7000 korun díky prospěchovému stipendiu. „Vysoké školné by podle našeho průzkumu odradilo od studia pouhých osm procent rodičů nastupujících žáků, naopak nevhodně zvolená specializace by byl důvod k ukončení studia pro 22 procent z nich,“ zdůvodnil Vodička.
Z údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že v loňském školním roce navštěvovalo soukromé školy v České republice 13,3 procenta z celkového počtu 424 849 středoškoláků. Zatímco veřejné školy s téměř 360 tisíci žáky sází na své tradice a vybudovanou prestiž, kvalitní soukromé školy kontrují moderními technologiemi a vyšším objemem praktické výuky.
„U absolventů soukromých škol je patrné, že přesně vědí, co chtějí a co mohou nabídnout. Většinou mají za sebou praxi v zavedených firmách a nebojí se komunikovat. Když něco nevědí, prostě si umí poradit a problém vyřeší. Zaměstnavatelé už mají přehled, které soukromé školy, například z oblasti IT nebo cestovního ruchu, jsou sázkou na kvalitu, a absolventi těchto škol bývají při výběru uchazečů ve výhodě,“ potvrdila Jitka Součková z personální agentury Grafton.
Pro soukromé i státní školy platí při přijímacích řízeních a v učebních osnovách naprosto stejná pravidla zřizovaná MŠMT. Všechny střední školy shodně podléhají také dohledu České školní inspekce. Mnoho rodičů se přesto obává úrovně výuky a kázně na soukromých školách. „Rozdíly panují jak mezi státními, tak soukromými školami a výše školného není jistým měřítkem. Naše škola funguje od roku 1994, takže už nejsme žádnými nováčky. Ve výuce klademe důraz na samostatný úsudek a logické myšlení, které je v IT oblasti nepostradatelné, stejně jako nadstandardní podpora výuky moderními technologiemi,“ zdůraznil Vodička.
Nejlepším ukazatelem kvality školy zůstávají podle Martina Vodičky reference stávajících žáků a úspěšnost absolventů při přijímacích řízeních na vysoké školy a uplatnění na trhu práce, nezřídka u partnerských firem. K tomu výběr volitelných předmětů, nástaveb a jazykových kurzů s přípravou na mezinárodně uznávané zkoušky.
„Mnoho kvalitních středních škol, soukromých i státních, dětem nabízí řadu možností dalšího osobního rozvoje, vždy je ale dobré si zjistit, zda se za takové aktivity a specializované výuky dále připlácí. Skutečné výdaje za studium na státní škole, kde jsou takové kurzy zpoplatněny, se pak rychle vyrovnávají ceně studia na soukromé škole, která nabízí vše za jednorázové školné,“ doporučil Martin Vodička.
VÝVOJ POČTU STŘEDNÍCH ŠKOL V ČR ZA OBDOBÍ 2006/07-2016/17
| Školní rok | 06/07 | 07/08 | 08/09 | 09/10 | 10/11 | 11/12 | 12/13 | 13/14 | 14/15 | 15/16 | 16/17 |
| veřejné* | 1 122 | 1 082 | 1 069 | 1 065 | 1 062 | 1 035 | 997 | 988 | 972 | 972 | 973 |
| neveřejné** | 360 | 365 | 369 | 368 | 361 | 358 | 350 | 343 | 338 | 332 | 334 |
| Celkem | 1 482 | 1 447 | 1 438 | 1 433 | 1 423 | 1 393 | 1 347 | 1 331 | 1 310 | 1 304 | 1 307 |
Zdroj: databáze MŠMT
*kraj, MŠMT, obec, jiný sektor
**privátní sektor, církev