V době, kdy rychle sílí digitalizace společnosti, je nedostatek ICT odborníků celosvětový problém. Mezi velká lákadla pro studium ICT oborů patří vysoké výdělky a jistota uplatnění i v hospodářské recesi. Studenti se ale na technické obory příliš nehrnou. Schopné uchazeče o vzdělání v ICT odrazuje strach z náročnosti studia a předsudky o ajťácích.
- MÝTUS: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE JSOU PRO KLUKY
Mezi ICT odborníky v Česku stále výrazně převládají muži, a to poměrem devět ku jedné. Mezi studenty vysokoškolských oborů ICT byly v roce 2018 dívky zastoupeny 17 procenty. V grafických oborech, ale i v programování přitom často předčí své kolegy. Mnohá děvčata však stále od studia ICT odrazuje zažitý stereotyp, že pro takové vzdělání nemají vlohy.
„Od vzniku školy v roce 1994 se počet zde studujících dívek pohybuje konstantně mezi pěti až deseti procenty všech studentů. Ač existují projekty, které se to snaží změnit, stále se setkáváme s nízkým sebevědomím děvčat, jež nevěří ve své technologické schopnosti. Je to neopodstatněné, v mnoha případech dívky logickým a strategickým myšlením chlapce předčí. V současné praxi se vyžaduje především samostatnost, organizovanost a disciplína. Takové schopnosti jsou ženám blízké, zatímco často chybí i nejlepším ajťákům,“ upozornil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Na pracovním trhu se i v oborech ICT navíc do popředí dostávají tzv. soft-skills, které jsou přirozenější ženám. „Například v grafických oborech uplatní estetické cítění a smysl pro detail, ve vývoji aplikací zase schopnost vcítit se do potřeb a pocitů druhých, vstřícnou komunikaci a sociální smýšlení. Ženský element je zkrátka ve všech moderních vývojářských firmách velmi žádaný a vítaný,“ dodal Vodička.
- MÝTUS: BEZ MATEMATICKÉHO MOZKU TO NEJDE
Studium technických oborů mnoho mladých lidí vnímá jako příliš náročné a jednostranné. Člověk však nemusí být hned matematickým géniem, aby v oboru ICT uspěl. „Programování není o talentu. Vlohy mohou pomoci ze začátku, ale i průměrný student s pílí a ctižádostí se může stát uznávaným programátorem a být špičkou v oboru. Dnešní středoškoláci bohužel ztrácejí schopnost zdolávat překážky. Mrzí nás, když někteří studenti při první komplikaci chtějí obor vzdát, i když víme, že na to mají. Snažíme se je naučit, že selhání není nic špatného, že problémy budou přicházet vždycky. Neutéct a nalézt řešení, to je ostatně věčná řehole programátora,“ popsal Martin Vodička.
Škola na Proseku nesází na biflování, ve studiu ICT klade důraz především na univerzálnost, pochopení obecných základů informačních technologií a praktické pojetí výuky. „Studenti se učí programovat, databáze, získají vhled do fungování sítí, vyzkouší si weby i grafiku. Zjistí, co je baví a jakým směrem se chtějí ubírat dál. V ICT souvisí všechno se vším a právě praktických základů ze střední školy si naši absolventi cení nejvíc. Využívají je jak při studiu na vysoké škole, tak ve svých profesích. I zkušený programátor by měl mít ponětí o databázích či grafice a ve své profesi to s jistotou využije,“ vysvětlil Martin Vodička.
- MÝTUS: AJŤÁCI MAJÍ SVŮJ SVĚT A STRANÍ SE SPOLEČNOSTI
Neduživý, s brýlemi, věčně usazený za počítačem. Stereotypní představy o ajťácích jsou obvyklým námětem mnoha vtipů. Asociální chování spojené s vysokou inteligencí se u ICT specialistů traduje od vzniku profese. Stejně jako kdekoli jinde jsou ale i ajťáci sportovci a baviči společnosti.
„Po ajťácích se vyžaduje především být samostatný, nalézt si vlastní cestu, tu precizně naplnit a co nejméně při tom zdržovat okolí. V moderním pojetí práce by měli umět prezentovat své výstupy a komunikovat v týmu, což jsou dovednosti, které se dají naučit už na střední škole, a je škoda, že se s nimi většina setká v lepším případě až při vysokoškolském studiu. Profese ajťáka je do určité míry hodně svobodná. Mnozí pracují jako freelanceři a i ti zaměstnaní mívají home office jako běžný benefit. Není důležité kdy, ale jak svoji práci odvede. Pokud se mu lépe pracuje v noci, nevadí, záleží na typu člověka. Komunita ICT odborníků je relativně malá a své zkušenosti sdílejí on-line, na blozích a přes Skype. Vždy je s kým se o problému a jeho řešení poradit,“ podotkl Martin Vodička.
V tiskové zprávě byla použita data ČSÚ: ICT odborníci v České republice podle údajů z výběrového šetření.