Elektronické odevzdávání domácích úkolů, on-line sdílení digitálních materiálů, 3D projektory v hodinách a elektronická komunikace mezi školou a rodiči – současná podoba školního vzdělávání zní jako sci-fi i dnešním třicátníkům. Hranice mezi přínosem a negativním vlivem užití moderních technologií ve výuce je však velmi tenká.
„V některých předmětech už se bez moderních technologií neobejdeme a jsou předměty, kde jsou ICT velice vhodným doplňkem, nikdy by však neměly být hlavním a jediným nástrojem výuky. Například digitální prezentace leckdy svádějí pouze k pasivnímu vnímání informací, které žáky nenutí přemýšlet a ti si pak látku hůř pamatují. Je pak na učitelích, aby technologie využili kromě usnadnění výkladu také k praktickým cvičením a aktivnímu zapojení studentů v hodině. Klasické řešení úlohy na tabuli nebo v sešitu dá žákům z mé zkušenosti víc než jen pasivní přijímání přednášky s návodným řešením,“ míní Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
LEPŠÍ RUČNÍ POZNÁMKY NEŽ DIGITÁLNÍ PREZENTACE?
Papírových sešitů v lavicích ubývá společně s potřebou látku si zapisovat. Po výuce učitel žákům poskytne svou prezentaci v digitální podobě. Pokud si nestíhají cokoli zapisovat, mohou si výklad vyfotit chytrými telefony nebo tablety. „Děti, ale i dospělí jsou obklopeni dotykovými displeji a klávesnicemi a pomalu ztrácí schopnost dělat si poznámky psané rukou. Troufnu si tvrdit, že mnoho lidí se dřív právě psaním nejlépe učilo. Dnešní studenti při obyčejném opisování textu mnohem víc chybují. V některých předmětech jsou tzv. elektronické sešity v noteboocích vítaným ulehčením, studenti už dokáží psát na klávesnici všemi deseti a elektronicky zaznamenávají rychleji než na papír, například v matematice ale toto neplatí,“ míní Martin Vodička.
MOBILY A TABLETY VE VÝUCE – ANO, ČI NE?
Naopak při dobré vyváženosti a koordinaci mohou být mobily i tablety skvělou edukativní pomůckou, například jako cizojazyčné slovníky v hodinách angličtiny nebo díky internetu jako neomezený zdroj informací, které se žáci učí hledat a správně dosazovat. Počítače a projektory pak do výuky přinesly nesporné zlepšení v oblasti názorných příkladů a praktických ukázek.
„Nikdy dřív jsme neměli takové možnosti názorné výuky jako dnes. Při výkladu může učitel promítat fotografie s typickými znaky probírané látky, v matematice může promítnout 3D objekt a pro lepší představivost ho různě natáčet. Stále je ale třeba dbát na studentskou aktivitu v hodině, aby nešlo jen o pasivní přijímání informací. Vysvětlení a promítnutí praktické ukázky na plátně doplnit o tradiční způsob procvičování,“ podotkl Martin Vodička.
VÝUKA V POČÍTAČOVÝCH UČEBNÁCH
Učitelé mají dnes mnoho možností, jak díky moderním technologiím výuku zpestřit. Většina využívá digitální prezentace s názornými příklady a už na základních školách se děti učí s dotykovými tabulemi. Samostatnou kapitolou pak bývají učebny informatiky, jejichž vybavenost a kvalita se velmi liší.
„Hojně používanou pomůcku v učebnách výpočetní techniky jsou znázorňovací zařízení, která učiteli umožňují komunikovat s počítači jednotlivých studentů, pracovat s nimi ve skupinách, přepínat si obrazy a zároveň je promítat celé třídě. Když student zvedne ruku, že má problém s úlohou, učitel si promítne na počítač jeho obraz, převezme ovládání a ukáže mu, jak dál, vše může také promítnout na plátno nebo do ostatních počítačů a nechat problém vyřešit jiného žáka. Díky velkému počtu našich učeben ICT je využíváme nejen pro odborné předměty, ale také například pro výuku jazyků,“ popsal Martin Vodička, ředitel SSŠVT.
ON-LINE KOMUNIKACE SE ŽÁKY I RODIČI
V každé třídě SSŠVTmají učitelé k dispozici počítač, projektor a audio přehrávač. Bez kvalitního internetového pokrytí a nadstandardní infrastruktury by ani nešlo některé předměty ICT vyučovat. Absence se zapisují do elektronické třídní knihy, stejně jako probraná látka, klasifikace a omluvené či neomluvené hodiny a další parametry studia každého žáka. Všechny tyto zápisy jsou k dispozici on-line také rodičům. Pokud tedy chtějí, mohou studijní výsledky a docházku svého potomka nepřetržitě sledovat.
„Učitelé i studenti mají své vlastní uživatelské účty, vidí v něm oběžníky a další důležité informace. Na speciálním disku, který je všem zúčastněným přístupný i z domova, se sdílejí digitální studijní materiály či odevzdávají domácí úkoly. Někteří učitelé si vedou osobní webové stránky věnované svému předmětu. To vše jsou ukázky enormního zjednodušení komunikace mezi učitelem a studentem, potažmo jeho rodiči, a vítaným přispěním moderních technologií ke klasické školní výuce,“ vyjmenoval Martin Vodička.