Ve světě žije zhruba 1,3 miliardy lidí se zrakovým postižením. Vyplývá to z nedávno zveřejněného dokumentu Světové zdravotnické organizace. Zhruba 826 milionů lidí má nějakou formu vady vidění na blízko, 188 milionů lidí trpí mírnou krátkozrakostí, 217 milionů střední až těžkou krátkozrakostí a 36 milionů lidí je nevidomých. Právě jim je věnovaný Mezinárodní den nevidomých, který připadá na 13. listopadu.
Jedním z prvních slepých pacientů, kterým se v Česku podařilo díky operaci vrátit zrak umělou rohovkou, byla Hana Charvátová ze Vsetína. Slepá byla dlouhých 16 let. Od operace, provedené primářem Stodůlkou, uplyne koncem letošního roku deset let a pacientka stále vidí, a dokonce i čte bez brýlí. „Jakmile skončila operace, okamžitě jsem viděla, dokonce jsem přečetla název dezinfekčního prostředku přímo na operačním sále. Je to něco, co si nikdo nedovede představit,“ uvedla Hana Charvátová.
Ne každému nevidomému ale operace může pomoci. Po dlouhé slepotě se navíc mozek musí znovu naučit vidět. „V případě, že je poškozená úrazem jen rohovka a přitom sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet jen postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit. Typickou indikací k implantaci umělé rohovky, díky které je možné vrátit zrak lidem, kteří byli slepí i několik let, je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Příčin ztráty zraku může být hned několik, o zrak může člověk přijít například i vlivem životního stylu. „Nezdravý životní styl přispívá k rychlejšímu chátrání a stárnutí organismu. Na očích se to může projevit ucpáváním cévek sítnice a degenerací sítnice nebo dřívějším vznikem zakalení čočky, tedy šedým zákalem. Dostatek pohybu, pestré stravy s vyšším obsahem čerstvé zeleniny, používání slunečních brýlí a tlumenější osvětlení místností může riziko těchto problémů snížit,“ vyjmenoval Jaroslav Polišenský, lékař zlínské oční kliniky Gemini.
Díky implantaci umělé rohovky, kterou v České republice provádí pouze oční klinika Gemini, se už povedlo vrátit zrak přibližně 20 lidem. Moderních očních operací pro zlepšení vidění provádějí na klinikách Gemini každoročně okolo 30 tisíc. Díky moderním technologiím je operace a následná rekonvalescence pro pacienty poměrně komfortní. „Většinou lze provést i složitější oční operace, jako jsou operace sítnice nebo transplantace rohovky, ambulantně a pacient absolvuje rekonvalescenci v domácím prostředí, což je pro něj určitě příjemnější. Kromě aplikace léků a klidového režimu v prvních pooperačních dnech bývá někdy potřebné dodržovat určitou polohu hlavy po několik dní – například obličejem vzhůru. Vyvinuli jsme proto vlastní přístroj, který pacientům pomáhá udržet správnou polohu hlavy po operaci. Tento přístroj je světově unikátní a představili jsme ho už úspěšně v Evropě i v USA,“ doplnil Pavel Stodůlka.