Nejvíc pracovních dnů Češi promarodí kvůli svalovým a kosterním problémům. Člověka vyřadí z běžného života na desítky dnů i týdnů, mnohdy tak zhorší i jeho ekonomickou situaci. Hlavní příčinou nemocí pohybového ústrojí je přitom právě pracovní stereotyp a stres.
Potíže svalového aparátu ohrožují lidi v sedavých zaměstnáních stejně jako ve fyzicky náročných profesích. „V obou případech jsou dlouhodobě zatěžovány jen některé svalové skupiny, zatímco jiné zůstávají nevyužité. Práce s počítačem je původcem problémů většiny našich klientů, které trápí bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, bolesti hlavy nebo cítí nepříjemné útlaky nervových vláken v ‚karpálním tunelu‘ v zápěstí. Monotónnost pohybu způsobuje podobné problémy také při těžké manuální práci. V přetěžovaných měkkých strukturách dochází k tuhnutí, omezení rozsahu hybnosti a vzniku bolestivého neinfekčního zánětu,“ vyjmenovala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Na rozšíření nemocí svalového aparátu v populaci poukázala Zpráva o zdraví obyvatel České republiky (2014). Podle ní jsou druhým nejčastějším důvodem k pracovní neschopnosti svalové a kosterní problémy, hned po onemocnění dýchacích cest. Co je ale záludnější, nemoci pohybového ústrojí se dotýkají všech věkových skupin a v průměru člověka zneschopní na nejdelší dobu. Například v roce 2012 byla průměrná pracovní neschopnost na základě nemoci pohybového ústrojí 68 dní, přičemž marodil srovnatelný počet padesátníků i mladých lidí do 19 let. V přepočtu na pracovní dny (20 dní na měsíc) taková neschopnost znamená více než tři měsíce, tedy čtvrtrok absence.
„Už dávno neplatí, že nemoci pohybového aparátu postihují převážně starší ročníky, mladí lidé od teenagerů po čtyřicátníky jsou mezi nemocnými zastoupeni stejně jako lidé nad padesát let. U ekonomicky aktivních lidí je ale největší chybou, že vyhledají pomoc, až když pociťují intenzivní bolest, která je omezuje ve spánku, při sportu, v práci, a tím pádem i v jejich příjmech,“ upozornila Iva Bílková.
Pracovní výpadek na několik měsíců je v současné době téměř likvidační, nehledě na bolest, která každý den člověka provází. Urychlení léčby a posílení účinku klasických manuálních metod fyzioterapie v posledních letech umožnila inovativní technologie rázové vlny. Terapie s vysokoenergetickými rázy přispívá ke snížení až vymizení svalových a úponových bolestí a dokáže zkrátit čas návratu člověka zpět k obvyklým aktivitám o několik týdnů až měsíců.
„Rázová vlna nenahrazuje manuální fyzioterapii, ale zvyšuje její pozitivní vliv. Zkušenosti s léčbou diagnóz tohoto typu nás vedly k vytvoření unikátní kombinace fyzioterapie, aplikace dvou typů rázové vlny – fokusované a radiální – a kineziotapingu, který podpoří efekt terapie i po odchodu klienta z ordinace. Zatímco cílená fyzioterapie má přímý vliv na léčbu příčiny, tedy daného přetížení, rázové vlny léčí zánět a hloubkově uvolňují měkké tkáně, které mají s přetíženým místem funkční souvislost. To umožňuje dosáhnout pocitu úlevy mnohem dříve, než je ve fyzioterapii běžné,“ doplnila Iva Bílková.
Nejčastější pracovní nemoci, jejich příznaky a výskyt v profesích:
– syndrom karpálního tunelu (přetěžování zápěstí a ruky – práce s počítačovou myší, hudebníci): brnění ruky, oslabení jemné motoriky prstů, otoky prstů, tuhé zápěstí, bolest se projevuje i v klidu
– tenisový/golfový loket (křečovitý úchop bez uvolnění – zedníci, zahradníci, dentisté atd.): bolest v loketním kloubu, zvyšuje se při zvedání zátěže a vystřeluje směrem k zápěstí nebo k rameni
– cervikokraniální syndrom (vadné držení těla, předsunutá hlava – práce na počítači): bolesti krční páteře nebo hlavy, pískání v uších, bolest dásní či tlaková bolest za očima
– bolest mezi lopatkami, bederní páteře, v kříži, otoky nohou (napříč profesemi)
V tiskové zprávě byla použita data ze Zprávy o zdraví obyvatel České republiky, Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2014, ISBN 978-80-85047-49-3.