V Česku působí na všech typech škol přes 150 tisíc pedagogů. To ale nestačí. Podle odhadů jich české školství postrádá dalších šest tisíc. Podle ředitelů středních škol schází nejvíce učitelé odborného výcviku a odborných předmětů. A pokud se situace rychle nezmění, hrozí, že některé předměty nebude mít kdo učit.
Řemeslo zažívá svou renesanci, kapacita odborných škol je naplněná, uchazeče o studium musejí školy odmítat. Školy se ale potýkají s tím, že budoucí řemeslníky nemá kdo učit. Mistry do dílen a učitele odborných předmětů hledají školy měsíce. „Nedostatek učitelů je dlouhodobý problém, na naší škole bychom momentálně potřebovali asi pět učitelů. Dlouhodobě je nedostatek učitelů odborných předmětů se stavebním a dřevozpracujícím zaměřením. Chybí také učitelé odborného výcviku, například do svářečské školy, ale ani ostatní řemeslné učební obory na tom nejsou lépe,“ popsal Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov. Podobný problém hlásí i školy pro budoucí IT specialisty. „Sehnat učitele programování, to je velice obtížný úkol. V současné době máme sice obsazené všechny učitelské pozice, do budoucna to bude ale čím dál složitější. Ve školství chybí mnoho učitelů s aprobací matematika, fyzika nebo informatika. Na pedagogických fakultách studuje v těchto oborech málo studentů a zároveň někteří po absolvování vysoké školy ani do školství nenastoupí nebo z něj po krátké době odejdou. Obávám se, že nedostatek vyučujících bude do budoucna pro české školství velký problém,“ poukázal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Problémem nedostatku učitelů je vedle nízkého zájmu o studium pedagogických oborů způsoben i vysokým věkem učitelů. Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2019 byl průměrný věk pedagogů přes 47 let. Učitele, kteří odcházejí do důchodu, nestačí mladá generace nahradit. „Už nyní je velký problém sehnat na některé obory nové pedagogy. Skuteční odborníci stárnou, odcházejí do důchodu a aktuálně je nemá kdo vystřídat. Absolventi pedagogických fakult mají skvělé všeobecné vzdělání a bez problémů se velice dobře uplatní mimo školství za lepších podmínek, zejména těch platových,“ podotkl Miloslav Janeček.
Právě platové podmínky jsou podle ředitelů škol jedním z hlavních důvodů, proč se mladí za katedru nehrnou. „Srovnáme-li platy učitelů a ICT odborníků, rozdíly jsou zásadní. Průměrná hrubá mzda učitele v regionálním školství činí necelých 47 tisíc korun měsíčně. Manažeři, inženýři a specialisté v ICT pobírají kolem 78 tisíc, ovšem řídící pracovníci si přijdou až na 120 tisíc,“ řekl Martin Vodička. Stejná situace je i u řemeslníků, těch je v Česku dlouhodobý nedostatek, poptávka po nich stoupá a řada z nich vydělá i přes sto tisíc měsíčně – takové částce se ve školství ani nepřiblíží. „Plat mistra neboli učitele odborného výcviku u stavebních oborů může dosáhnout při nejvyšší praxi maximálně 40 tisíc korun měsíčně,“ doplnil Miloslav Janeček.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nepředpokládá, že by mělo dojít k rušení některých předmětů či oborů z důvodu nedostatku učitelů. Ředitelé škol mají ale opačný názor. „Pokud nedojde k výrazné změně, zejména v platových podmínkách pedagogů, je hrozba toho, že nebude mít v budoucnu některé předměty kdo učit, naprosto reálná. Jde zejména o odborné předměty a zcela jistě o odborný výcvik u stavebních řemesel. Zánikem z důvodu nedostatku pedagogů je ohroženo i několik dalších předmětů, jedná se hlavně o matematiku, fyziku, informatiku a jiné specializované obory,“ řekl Miloslav Janeček.
Školy shánějí zaměstnance, kde se dá. Velmi často zaměstnávají vlastní absolventy. „Často se stává, že se k nám vrací naši absolventi. Mají prosperující firmu, dosáhli svých kariérních cílů a po letech od ukončení studia se ozvou, že by rádi učili. Zaštiťují odborné předměty třeba šest hodin týdně a považují to za vlastní seberozvoj. Takových zájemců o výuku z řad profesionálů, kteří už jsou díky svým aktivitám v oboru zajištění a chtějí své znalosti předávat dál bez ohledu na honorář, přibývá, učit mohou ale jen několik hodin týdně. Sehnat učitele na plný úvazek, kteří reálně tvoří školu, je však čím dál obtížnější,“ popsal Martin Vodička.
Podle ředitele Střední odborné školy Jarov je primárně nutné zlepšit pedagogům platové podmínky. „Nové pracovníky do školství může nalákat pouze odpovídající finanční ohodnocení. Problém je, že se u nás stále mluví o tom, jak se učitelům zvyšuje finanční ohodnocení, ale ve skutečnosti jsou učitelé hluboko pod průměrem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Platy rozhodně neodpovídají vysoké míře odpovědnosti a náročným pracovním podmínkám práce s mladou generací,“ uvedl Miloslav Janeček.