Průměrná česká čtyřčlenná rodina vyprodukuje 1,2 tuny odpadu ročně – převážnou část tvoří potravinové obaly. Zamezit nadprodukci potravinových obalů se loni na podzim rozhodli organizátoři farmářských trhů Náplavka – v Praze 7 na Řezáčově náměstí spustili pilotní projekt částečně bezobalového farmářského trhu Heřmaňák. Jedná se o vůbec první český farmářský trh, kde je možné koupit většinu potravin do vlastních obalů nebo ve vratných nádobách.
Stále větší množství Čechů se hlásí k životnímu stylu bez obalů, jehož filozofií je produkovat co nejméně odpadu. Kromě jiného i nákupem do vlastních obalů. Od loňského podzimu mají možnost do vlastních nádob, sáčků nebo tašek nakoupit na farmářském trhu Heřmaňák. „Téma nakládání s odpady a způsob balení potravin na farmářských trzích, které pravidelně navštěvují tisíce lidí, je velmi zásadní. Proto jsme se rozhodli v Praze 7 na Řezáčově náměstí zvaném Heřmaňák spustit pilotní projekt farmářského trhu s minimem obalů,“ vysvětlil důvody spuštění prvního částečně bezobalového farmářského trhu Heřmaňák Jiří Sedláček ze spolku Archetyp, který je navíc provozovatelem oblíbeného farmářského trhu Náplavka.
První farmářský trh se sníženou produkcí potravinových obalů zahájil provoz 9. září 2017 v Praze 7. Pravidelně jej každou sobotu navštěvuje kolem tisícovky návštěvníků, kteří mohou do vlastních obalů nebo vratných nádob nakoupit u 20 až 25 farmářů či výrobců s různým sortimentem. Všechny potraviny ale do vlastních nebo vratných obalů možné nakoupit není. „Například vakuově balené maso se porcuje a balí ve schválené provozovně, některé mléčné zakysané výrobky se plní do sklenic už v mlékárně nebo sušené houby či sušené biomaso, takzvané jerky, se suší tak, aby obsahovalo jen sedm procent vody, a pokud by se otevřel obal, tak natáhne vlhkost,“ vyjmenovala některé potraviny, které si zákazníci kupují už balené, Šárka Sedláčková, organizátorka farmářského trhu Heřmaňák. „Ve vlastních obalech a nádobách si zákazníci mohou odnést kolem 40 procent prodávaného sortimentu, vracet skleničky a podobně lze ale skoro u všech prodejců. Ve vratných obalech je možné nakoupit třeba med, marmelády, ajvar nebo i vajíčka. Navíc pro ty, kteří si nechají nalít kávu do vlastního hrnku, má kavárna Alchymista připravený speciální bonus – levnější nápoje o pět korun,“ dodala.
Během ročního fungování se Heřmaňák stal nejen místem pro nákup farmářských produktů, ale i oblíbeným prostorem pro sousedská setkávání. „Na rozdíl od trhů, které se konají v centru metropole a kam míří stovky turistů, je Heřmaňák spíš sousedským trhem. Tomu jsme přizpůsobili sortiment i akce, které se na trhu pravidelně konají. Oblíbené jsou například tvůrčí dílny pro děti. Navíc jsme na trh přidali kovové a dřevěné stolky se židlemi a každý trh zdobíme vázičkami s květinami, aby tu bylo příjemně všem,“ uvedla Šárka Sedláčková.
Mléko a mléčné výrobky, maso, uzeniny, zeleninu, řezané byliny, ovoce, houby, koření, cukrovinky, mošty, med, oleje, pečivo, domácí vajíčka od slepic z výběhu, víno, pivo, různé lahůdky a mnoho dalšího – sortiment, který nabízejí prodejci na farmářském trhu Heřmaňák, je velmi široký. Kromě farmářských potravin nabízí ale trh svým návštěvníkům i různé akce s netradičním programem, ukázkou řemesel nebo exotickým sortimentem. „Například 17. listopadu obohatí trh svatomartinská vína a husí speciality. V prosinci (1. a 22.) bude součástí trhu Africký den, v nabídce bude v tyto dny ve vyhřívaných stanech například ovoce a zelenina přímo od farmářů z Ugandy, koření či čerstvé banány ze Zanzibaru nebo sušené ovoce vyzrálé na africkém slunci. Na rozdíl od většiny farmářských trhů Heřmaňák nečeká zimní pauza – poslední trh letošního roku proběhne 29. prosince a nová sezóna začne už druhou lednovou neděli,“ uzavřela Šárka Sedláčková.