Prochladlé svaly dokáží člověka vyřadit z aktivního života až na několik měsíců. Už první bolestivé signály by proto měli lidé vnímat a řešit. Při včasné pomoci fyzioterapeuta lze problémy jako zmrzlé rameno či blokáda krku a zad účinně zvrátit v jejich počátcích. V opačném případě znamenají mnohaměsíční trápení a rekonvalescenci.
„Fyzioterapie pro léčbu blokád je tím účinnější, čím dříve pacient dorazí. S časem totiž vzniká v oblasti blokády ochranný spasmus – zvýšené svalové napětí, které dále znesnadňuje provedení mobilizace. Včasně provedená manuální fyzioterapie v kombinaci s aplikací rázové vlny může zcela zastavit například syndrom zamrzlého ramene. To je u bolestivého zranění, které často trvá i půl roku až rok, velký benefit,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
K léčbě svalových onemocnění, která plynou z prochladnutí, využívá moderní fyzioterapie technologii rázové vlny. Také u ní platí, že čím dřív proběhne aplikace, tím je hojení rychlejší. „Na uvolnění a prokrvení tkání pomáhá radiální rázová vlna, naopak na probíhající zánět – zmrzlé rameno, bursitity, tendititidy – je účinná fokusovaná rázová vlna, jejíž typ lépe zaměří problematické místo uvnitř tkáně. V případě úrazu, natržení svalu a silné bolesti je efekt aplikace rázové vlny nejsilnější v období procesu hojení, tedy optimální je, když pacient přijde přímo v den zranění,“ popsala Iva Bílková.
Svaly mohou prochladnout kvůli špatně zvolenému oblečení, průvanu, klimatizaci i při náhlých změnách tepla a zimy, například když se člověk rychle zpotí a rychle vychladne. Pocit ztuhlých svalů, mírná bolest či omezení v rozsahu pohybu bývají prvními varovnými signály. „V tu chvíli už je třeba problém řešit a co nejdřív zabránit rozvinutí potíží. Vhodnou metodou na doma je aplikace suchého tepla – přikládání elektrické dečky, gelových sáčků, nahřívacích polštářků, a citlivé protahování. Pokud příznaky neustoupí do tří dnů nebo naopak sílí, je na místě vyhledat odbornou pomoc,“ doporučila fyzioterapeutka.
Okamžitá pomoc odborníka je nezbytná po úrazu, kdy došlo k natržení svalu, poškození kloubu, zlomenině nebo akutní blokádě. Jakékoli otálení s aktivní léčbou poté mnohonásobně oddaluje celkové uzdravení. „S oddalováním návštěvy terapeuta roste i počet potřebných terapií. Nestačí pak řešit primární příčinu, ale i změny jí následně vyvolané. Pokud se pacient dostaví s odstupem několika týdnů, prodlouží si terapii až trojnásobně. Pokud v řádu několika měsíců, pak se z blokády, která se dala odstranit jednou či dvěma návštěvami, stává problém na měsíc. To samé u ruptur svalů, kde se následně musí řešit často špatně zhojená jizva, obranné zkrácení svalu, změna stereotypu chůze. Neléčený syndrom zmrzlého ramene se může protáhnout až na celý bolestivý rok, kdy se pacient nemůže ani vyspat, v jeho začátcích přitom stačí k jeho vyléčení jedna až dvě terapie,“ srovnala Iva Bílková.
NEJČASTĚJŠÍ SVALOVÉ PROBLÉMY Z PROCHLADNUTÍ:
- SYNDROM ZMRZLÉHO RAMENE
Jedním z typických následků svalového prochladnutí je onemocnění zvané syndrom zmrzlého ramene. Provází jej palčivá bolest, která člověka budí ze spaní, a v další fázi dochází k velkému omezení až úplnému znemožnění pohybu v ramenním kloubu, především do zevní rotace a upažení.
- NATRŽENÍ SVALU
Další nebezpečí, které prochladnutí přináší, je zvýšené riziko úrazu pohybového aparátu. Nezahřáté tkáně jsou méně pružné, mají horší metabolismus, prokrvení a snižuje se jejich zásobení potřebnými látkami z krevního oběhu. „Při sportu v chladnějším počasí je běžné natažení či natržení svalu, ke kterému dochází, když není organismus dostatečně zahřátý a připravený na zátěž. Proto je pro sportovce tolik důležitá úvodní rozcvička. Nastoupí-li do sportovního výkonu bez předešlého zahřátí, velmi riskují úraz,“ varovala fyzioterapeutka.
- BLOKÁDA BEDERNÍ A KRČNÍ PÁTEŘE
Prochladlé svaly zad a krku lidé často pojmenovávají jako „ztuhlé“. Akutní ústřel v bederní nebo krční páteři může být následkem průvanu či silné klimatizace. „Přichází také po výkonu, kdy zpocený a rozehřátý člověk prochladne. Nadměrně se zvýší svalové napětí, svaly ‚ztuhnou‘ a jejich tah způsobí pootočení obratlů vůči sobě, čímž dojde k blokádě. Častou chybou sportovců je vynechání závěrečného strečinku, který je důležitý pro postupné vychladnutí svalů. Pokud člověk přejde naráz z rozehřátí do úplného útlumu, například běžci, kteří se v cílovém bodě ihned posadí do trávy, pro svaly to znamená šok a riziko prochladnutí – ztuhnutí,“ popsala Iva Bílková.