Pandemie koronaviru a válka na Ukrajině – dvě rány, které silně zasáhly světovou ekonomiku. Podle ekonomů je třeba připravit se na dramatické zdražování. A i když už většina zboží a služeb cenu zvýšila, jsme teprve na začátku. Ekonomické zemětřesení do Česka ještě zdaleka nedorazilo.
Sankce pro Rusko zasáhnou všechny
Sankce na Rusko dopadají ze všech stran, v důsledku ale zasáhnou i země, které sankce na Rusko uvalují. „Ekonomické sankce nejsou pouze jednostranné, vždy mají oboustranný dopad. Snaha Západu vyvarovat se dovážení nejen energetických, ale i průmyslových komodit je něco, co se neprojeví pouze zdražením benzínu, jehož cena se může vyšplhat až na 55 korun za litr. Česká ekonomika nejprve před dvěma lety zasažena koronavirovou pandemií, následně zdražováním energií z důvodu grean dealu a nyní vojenským konfliktem dostává těžké rány. Prudké oslabování kurzu české koruny a vysoké úrokové sazby budou pouze přilévat olej do ohně. Stagflace, tedy stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost, je dle mého názoru nevyhnutelná,“ uvedl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Od rohlíků po benzín – v Česku zdraží všechno
Cena pšenice na burze v Chicagu během prvního březnového týdne stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ukrajina navíc zakázala vývoz obilovin ze země, přitom patří k největším světovým vývozcům. Vedle rostoucích cen za energie to bude mít za následek dramatický růst například pečiva – bochník chleba by mohl vyjít i na sto korun. „Určující pro cenu mouky v Česku je cena potravinářské pšenice na pařížské burze. Ta v prvním březnovém týdnu poprvé v historii vystoupala v přepočtu nad 10 tisíc korun za tunu. Dlouhodobý průměr let 1999 až 2022 je přitom zhruba 4600 korun za tunu. Zdražování energií a komodit obecně zdraží ale zcela vše. Jedná se o základní stavební prvky ekonomik obecně,“ řekl Roman Pilíšek.
Inflace dosáhne až 20 procent
Už koncem loňského roku inflace zrychlila na 5,8 procenta, což bylo nejvíce od roku 2008. Začátkem letošního roku ekonomové odhadovali, že vyroste na deset procent. Po událostech na Ukrajině její výši předpovídají až na 20 procent. „Na deseti procentech statistické inflace se Česko ocitá už nyní. Těžko nyní předvídat, kam až se může její maximální výše dostat. V letošním roce bude ale inflace velmi pravděpodobně atakovat hranici 15 až 20 procent. Už v minulosti jsem upozorňoval, že vysoká inflace s námi bude pět až 10 let. Nyní, když sledujeme, jak se urychluje rozklad mezinárodních obchodních řetězců, přikláněl bych se minimálně k 10 letům. Počala revize v mezinárodních vztazích, jejíž podoba byla nastolena po 2. světové válce. Západ se ocitá v demografických a dluhových problémech, kdežto Východ získává zpět své sebevědomí. Západ sází na to, že se režim v Rusku zhroutí. Pokud ano, zdroje z něj plynoucí následně Západ ‚zachrání‘. Pokud ne, režim v Rusku se utuží a každý si dovede představit, co bude následovat,“ řekl Roman Pilíšek.
Cena zlata trhá historické rekordy
S ohledem na vysokou inflaci, problémy v mezinárodním obchodě a nyní i na mezinárodní politické scéně se očekává, že cena zlata strmě poroste. „Zásadním dnem byly události z pátku 11. února 2022, kdy prezident USA J. Biden oznámil blížící se invazi Ruska na Ukrajinu. Cena zlata po tomto oznámení prorazila dlouhodobou sestupnou linii a začala strmě stoupat. Aktuálně cena zlata v korunách dosáhla nového historického rekordu 49 000 korun za unci. V amerických dolarech atakovala historické maximum 2070 z léta minulého roku. Cílovou metu vidíme na ceně 2300 dolarů za unci v následujících 12 měsících,“ uzavřel Roman Pilíšek.