V Česku chybí kolem 300 tisíc řemeslníků a jejich nedostatek se neustále prohlubuje. Problém začíná být i s kvalifikovaností nastupující generace. Tu totiž komplikuje distanční výuka. Odborníci se shodují, že řemeslo se na dálku naučit nedá.
Střední odborné školy v letošním školním roce navštěvuje celkem 102 303 žáků. Od 5. října se jejich žáci učili teoretické předměty distančně, o devět dní později se jim ale školy uzavřely úplně. Všechny odborné školy totiž musely 14. října ukončit i prezenční výuku praktického výcviku. „V učebních oborech tvoří praktická výuka 50 procent, u studijních oborů je to pak 15 až 20 procent. Realizace praktické výuky na dálku je ale velmi obtížná, často nemožná. Právě praktická výuka ve škole nebo ve firmách je pro budoucí řemeslníky nenahraditelná. Pokud by stávající stav trval ještě několik týdnů nebo se cyklicky opakoval, mohou v příštích letech na trh práce nastoupit tisíce nedostatečně připravených řemeslníků,“ upozornil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Ředitelé středních škol mají aktuálně největší obavy z délky doby, po kterou bude ještě nutné vyučovat žáky dálkově. „Žáci by se rozhodně měli do školních lavic vrátit co nejdříve. V rámci středních škol se potom domnívám, že nejvíce potřeba je návrat do škol u žáků učebních oborů. Myslím, že situace praktického vyučování je stejně kritická jako situace žáků v prvních třídách základních škol. Často se mluví o tom, jaký problém je distanční vzdělávání pro malé děti, což je jistě pravda, naprosto stejný problém je to ale pro praktické vyučování v učebních oborech. Manuální dovednosti prostě distančně učit nelze, žák oboru zedník se jenom podle videa postavit zeď nenaučí, instalatér se usadit umyvadlo také nenaučí – je to jako kdybychom děti chtěli učit lyžovat, aniž bychom jim dali lyže a postavili je na svah,“ vysvětlil Miloslav Janeček.
Jeho slova potvrzuje i Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR: „Pro učební obory může mít dlouhodobé distanční vzdělávání opravdu fatální následky. Zedník musí pracovat s cihlou a maltou, truhlář musí pracovat s kusem dřeva a pilou, malíř musí malovat stěny. Pokud si žáci nebudou moci práci vyzkoušet, nic se nenaučí,“ řekl Pommer, který je zároveň předsedou Hospodářské komory hl. m. Prahy a prezident Cechu obkladačů ČR.
Z některých škol znějí hlasy o opakování ročníku, ale podle ředitele jedné z největších středních škol v Česku je to utopie. „Bylo by to hezké, ale je to naprosto nereálné. Každá škola má nějakou kapacitu, život se nezastavil, do škol přijdou noví žáci ze silných populačních ročníků, a že by se pro ostatní žáky celý jeden školní rok opakoval, to si opravdu nedovedu představit. Chyběly by nám nejenom prostory, ale také učitelé, mistři odborného výcviku a podobně,“ uvedl Miloslav Janeček.
Současná epidemiologická opatření mají i vliv na rozhodování deváťáků, jaký obor si vybrat. „Pokud už má deváťák jasno v tom, že se chce stát řemeslníkem, neví, jaké řemeslo si vybrat. Často se setkáváme s tím, že žák, který se začal učit třeba zámečníkem, přijde po dvou měsících, že mu více ‚voní‘ práce se dřevem nebo naopak. Za normální situace k nám přicházejí žáci ze základních škol na exkurze, pro řadu základních škol učíme polytechnickou výchovu, žáci s rodiči přicházejí na dny otevřených dveří, kde se setkávají s našimi současnými žáky, s učiteli, udělají si alespoň rámcovou představu o jednotlivých řemeslech. Toto všechno teď chybí, a i proto se obáváme, že bude ve větší míře docházet k nesprávnému výběru oboru. Samozřejmě pokud žáky zvolený obor nebaví, pro mnohé z nich je to důvod k nedokončení studia nebo se následně profesně věnují něčemu jinému. I proto se bude nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu v budoucnu prohlubovat,“ uzavřel Miloslav Janeček.