Střední školy se chystají na nástup nejsilnějšího ročníku deváťáků za posledních 15 let. Bez digitalizace systému to nepůjde, shodují se ředitelé škol. Rodičům a dětem radí, aby si věřili a při výběru škol nesázeli pouze „na jistotu“.
Už loni totiž mezi uchazeči o studium zavládl strach z velké konkurence. Výsledkem bylo, že středním odborným školám dorazilo násobně víc přihlášek, zatímco na gymnázia se leckde hlásili jen ti „stateční“. „Média dlouho dopředu avizovala přetlak uchazečů nad místy ve školách a děti nebo spíš jejich rodiče se lekli. Kdo neměl dostatečné sebevědomí, upustil od vysněné školy, na kterou si nevěřil, a raději si dal přihlášku jinam, kde vnímal nižší riziko neúspěchu. Některé vyhlášené školy tak měly paradoxně přihlášek relativně málo a přijaly i uchazeče, jejichž výsledky by dřív nestačily. Naopak jiným středním školám se kvůli velkému počtu kvalitních uchazečů zvýšila hranice pro přijetí až o několik bodů,“ poukázal ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička.
Největší nápor uchazečů zažily při posledních přijímačkách střední školy ve velkých městech. Tisíce zájemců o studium v Praze a Brně zůstaly po prvním kole přijímacího řízení nepřijatých. „V naší škole jsme měli zcela naplněny první ročníky již minimálně 4 až 5 let dozadu. Minulý školní rok ale bylo z důvodu vývoje demografické křivky přijímání nových studentů daleko náročnější. Opět jsme zaplnili všechny naše obory již v prvním kole a po dohodě s Odborem školství MHMP jsme zvýšili počet žáků přijímaných na maturitní studium,“ potvrdil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Minulý školní rok si mohl každý uchazeč podat dvě přihlášky na různé školy či obory. Po přijetí na svoji preferovanou školu automaticky uvolnil místo pro dalšího uchazeče na škole druhé. Nakonec se tak většina dětí ve 2. kole do škol dostala. Potíž byla v tom, že zastaralý systém přijímacího řízení celý proces neúměrně prodlužoval a nervozita rodičů i vytíženost škol rostla. „Nebylo výjimkou, že žák, který skončil na vybrané škole 35. pod čarou, byl po měsíci nejistoty a hledání alternativních řešení preferovanou školou přijat. Všechny strany to však stálo nemálo stresu. Školy přijímaly daný počet studentů, aniž by měly tušení, zda k nim přijatý uchazeč hodlá nastoupit. A naopak žáci, kteří v 1. kole neuspěli ani na jedné z vybraných škol, neměli žádnou platformu, kde by mohli sledovat, zda se z pozice ‚pod čarou‘ posunují vzhůru a klube se šance na přijetí,“ popsal Martin Vodička.
Řešení a úlevu by měla podle obou ředitelů přinést digitalizace systému, kterou chystá ministerstvo už pro letošní přijímačky. Na základě projednávané novely školského zákona budou moci deváťáci podávat on-line přihlášky na tři vybrané střední školy nebo obory. „Pokud dojde k navýšení počtu přihlášek na tři a více, je digitalizovaný systém naprosto nezbytný. Ve chvíli, kdy má uchazeč více možností, stává se z přijímacího řízení živý organismus, který je neustále v pohybu, místa se uvolňují a obsazují dalšími uchazeči. Digitalizace přihlášek celý proces urychlí, zpřehlední, už nepůjde o týdny, ale o hodiny, během nichž se může z nepřijatého uchazeče stát přijatý student. Takže doufejme, že zabrání mnohdy i zbytečné frustraci v 1. kole neúspěšných žáků,“ uvedl Martin Vodička.
Podle ředitelů škol je klíčové, aby si děti vybraly školu podle svých zájmů a předpokladů a na přijímací zkoušky se co nejlépe připravily. Pomoci s výběrem mohou učitelé na základní škole, kteří znají schopnosti žáka nejlépe, nebo i pedagogicko-psychologická poradna v místě bydliště. „Děti by se neměly bát, podceňovat se a měly by přihlášku dát na školy, které chtějí, ne o kterých si myslí, že ‚vyjdou‘, a které by je pak ani nebavily. V minulém roce tak někteří uchazeči kalkulovali, upustili od škol, kde by čelili vysoké konkurenci, a raději vsadili ‚na jistotu‘. To však způsobilo, že se zájem uchazečů rozložil přesně opačně – školy, které dosud měly vysoký převis uchazečů, najednou obdržely menší počet přihlášek a naopak jiným školám vzrostla skokově kvalita uchazečů a tím i konkurence pro ostatní,“ upozornil Martin Vodička. „Takže pokud má dítě ambice, určitě je dobré ho v nich podpořit – dnes už jsou rozsáhlé možnosti, jak se na přijímačky připravit, nabídky přípravných kurzů, prezenčních i on-line. Ano, některé stojí peníze, ale i mimo ně je internet plný ukázkových testů s řešeními, které lze zdarma stáhnout, vytisknout a s dítětem trénovat. Každá taková příprava se mnohonásobně vyplatí,“ doporučil ředitel IT školy.
Pokud si uchazeč vybere „své“ školy, kam se chce hlásit, může si na jejich webových stránkách zjistit, jaká bodová hranice stačila v minulosti k přijetí, a udělat si představu. „Tento údaj však berte pouze orientačně, protože za poslední dva roky se bodová hranice pro přijetí na školách vlivem silných populačních ročníků proměnila. Dobré je zjistit si, kolik dětí škola přijme, což nemusí být shodné s počtem otevíraných tříd. Naše škola například přijímá vždy víc dětí a počítá s tím, že část nakonec nenastoupí, tomu se nevyhne žádná škola. Někteří ředitelé do takového ‚rizika‘ ale nejdou, přijmou přesný počet dětí, kolik mohou, a celý proces přijetí ‚náhradníků‘ se pak protahuje. I to by však nový systém podávání a vyhodnocování přihlášek měl eliminovat,“ uzavřel Martin Vodička.