Leden je pro mnohé obdobím předsevzetí. Mezi nejčastější z nich patří lépe dbát o své zdraví. Kromě sportu a zdravého jídelníčku, péče o zdraví zahrnuje i pravidelné preventivní návštěvy u lékaře. Plány ale často rychle vezmou za své, prevenci Češi podceňují. K lékaři zpravidla zamíří, až když mají potíže.
Češi zpravidla na preventivní prohlídky nechodí tak často, jak by měli. Situace se ale v posledních dvou letech zhoršila. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet preventivních prohlídek dospělých u praktických lékařů v roce 2020 kvůli epidemii covidu-19 poklesl skoro o šestinu. Lidé navíc mnohdy ani neví, na jaké preventivní prohlídky mají nárok a jak často by na ně měli chodit. „Přestože je prevence důležitou součástí péče o zdraví, patří Češi stále k těm, kteří prohlídky spíše zanedbávají. Nejvýrazněji patrné je to u ekonomicky aktivních lidí ve věku 27 až 44 let. A preventivním prohlídkám nenahrává ani současná koronavirová pandemie, neboť se výrazně upozadila neakutní péče. Lidé se vyhýbají návštěvě lékaře z obav o možnou nákazu koronavirem, a proto se významně zvyšuje riziko neodhalení závažných onemocnění. V České republice mají lidé nárok na následující bezplatné preventivní prohlídky: všeobecná u praktického lékaře 1x za dva roky, gynekologická každoročně od 15 let a stomatologická 2x ročně. Na preventivní prohlídky navazují tři screeningové programy nádorových onemocnění – prsu, tlustého střeva a konečníku, děložního hrdla, které mají odhalit onkologické onemocnění v době, kdy člověk ještě nemusí mít žádné obtíže,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Až 60 procent světové populace trpí nějakou oční vadou a počet lidí, které trápí problémy se zrakem, strmě narůstá. V posledních letech tak rostou i počty lidí, kteří zamíří do ordinace očního lékaře kvůli preventivní prohlídce. Ne všichni ale vyhledají pomoc včas. „V dnešní době jsou kladeny mnohem větší nároky na kvalitu vidění. Oči více namáháme nejen při celodenní práci na počítači, za sníženého osvětlení, ale i při práci v uzavřených a klimatizovaných prostorách. Dochází pak ke zhoršení zraku, pocitu unavených či podrážděných očí. Právě proto zaznamenáváme i větší zájem o oční vyšetření především u lidí v produktivním věku. Obecně však Češi vyhledají očního lékaře, až když mají problém. Přestože se věk lidí, které trápí nějaká oční vada, každoročně snižuje, mladší generace se k očnímu lékaři příliš nehrne. Nejčastěji je zavede do ambulance až zhoršené či rozmazané vidění. Pravidelné kontroly podceňují spíše muži a k očnímu lékaři je poprvé přivedou většinou až potíže se čtením na kratší vzdálenost, typicky po 40. roce věku. V tomto věku začíná lidské oko hůře zaostřovat na blízko, což se projevuje rozmazaným viděním při čtení, případně únavou očí a bolestmi hlavy,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Na některé preventivní prohlídky lidé nechodí ze strachu. Nejvíce se Češi vyhýbají prohlídkám invazivním, ne zcela příjemným. Mezi ně ale vyšetření zraku nepatří. „Součástí preventivní oční prohlídky je bezbolestné vyšetření cílené na měření dioptrií, vyšetření zrakové ostrosti jak na dálku, tak do blízka, měření nitroočního tlaku, vyšetření předního a zadního segmentu oka. Kontrola očního pozadí, kdy pomocí speciálních kapek rozkapeme oči do široké zornice a důkladně vyšetříme centrální i periferní část sítnice a zrakový nerv, by měla být nedílnou součástí komplexního očního vyšetření,“ popsala Martina Šajdíková z oční kliniky Gemini.
Takové vyšetření lze provést jen u očaře. Do loňského roku ale probíhala preventivní vyšetření zraku výhradně v ordinacích praktických lékařů. Rok 2021 přinesl změnu, kterou oční lékaři vítají. „Dodnes je orientační vyšetření zraku doménou praktických lékařů, kteří v případě nesrovnalostí odešlou pacienta na podrobné oftalmologické vyšetření. V roce 2021 prosadila Česká oftalmologická společnost program preventivních očních prohlídek 1x za čtyři roky u lidí mezi 45 až 61 lety, což vidím jako velký posun vpřed. Pokud však má člověk vyšší riziko očního onemocnění či pozitivní rodinnou anamnézu, doporučuji podstoupit vyšetření častěji podle dohody s oftalmologem. Díky pravidelným kontrolám u ambulantního očního lékaře můžeme odhalit mnoho závažných očních chorob, které třeba nemusí bolet a změny mohou probíhat plíživě, zcela bez povšimnutí,“ sdělila Martina Šajdíková.
Podle odhadů je možné předcházet nebo částečně či zcela vyléčit přibližně 80 procent všech zrakových postižení. „Oční chirurgie je jedním z nejrychleji se rozvíjejících medicínských oborů. Díky moderním technologiím a novým postupům se tak neustále zvyšuje počet očních vad, které lze odstranit nebo korigovat. Například dioptrické vady je možné odstranit laserem za pár minut. Šedý zákal, který se dříve odstraňoval velmi komplikovaně, se dnes operuje zcela bezbolestně a ambulantně. Čím dříve je oční vada odhalena, tím větší je šance na její úspěšnou léčbu,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Vedle zrakových obtíží může oční lékař odhalit i onemocnění, která se zrakem nesouvisí. „Nejčastěji je v rámci preventivní prohlídky u obvodního očního lékaře zjištěno zhoršené vidění na dálku, střední vzdálenost nebo do blízka. Tyto obtíže mohou poukazovat obvykle na vznik či rozvoj refrakční vady nebo šedého zákalu. Oftalmologové mohou na základě očního nálezu diagnostikovat závažné systémové onemocnění zejména cévní (například vysoký krevní tlak), endokrinní (cukrovku, onemocnění štítné žlázy), autoimunitní, revmatologické, hematologické i nádorové,“ doplnila Martina Šajdíková.
PŘÍBĚH Z ORDINACE
Před několika lety absolvoval na oční klinice Gemini výměnu čočky s implantací trifokálních nitroočních čoček 55letý pacient, jehož předoperační nález se jevil naprosto v pořádku. S viděním byl při kontrolách spokojený nejen do dálky, ale i na střední vzdálenost a do blízka. Zhruba po pěti letech od operace přišel na kontrolní vyšetření a stěžoval si na zhoršené vidění na všechny vzdálenosti, tlak v očích a na levém oku popisoval dokonce výpadek zorného pole. Při cílených dotazech na celkovou anamnézu přiznal, že mu interní lékař již před třemi lety diagnostikoval zvýšenou glykémii a doporučil mu jednak diabetologické vyšetření, tak kontrolu u oftalmologa. Pacient se tolik obával možné vyřčené diagnózy, že specializovaná vyšetření neabsolvoval a stav neřešil. Bohužel přišel až takzvaně pět minut po dvanácté s pokročilými změnami vidění.