Moderní vzdělávání už dávno neznamená jen vztah učitel-žák. Boom prožívá oboustranně prospěšná spolupráce škol a lidí z komerční sféry. Poptávka škol po mentorech je obrovská. Zkrátka ale nepřijdou ani samotní dobrovolníci z firem – mentoring výrazně zlepšuje jejich manažerské dovednosti a přispívá k osobnímu rozvoji.
Zatímco učitel předává studentům teorii, lidi z firem jim skrze přednášky, workshopy a individuální podporu odhalují realitu praxe. „Naše mladá generace chodí do škol, které jsou odtržené od potřeb současné ekonomiky, ale situace se rychle mění a zájem škol o spolupráci s odborníky z praxe roste. Poptávka škol po dlouhodobějších mentorech pro studentské týmy a jejich projekty dokonce velmi převyšuje nabídku. Nejlepší situace je v Praze a ve Středočeském kraji, kde působí velké nadnárodní firmy – v nich je mentoring mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku, patří k jedné z cest odpovědného chování firmy a vidí v mentoringu potenciál prezentovat firmu v místě, kde působí,“ poukázal Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která se věnuje rozvoji podnikavosti na českých školách. K tomu jí v minulém roce pomáhalo 393 dobrovolníků z praxe.
Mezi nimi se většina věnovala studentům pravidelně, jiní přispěli přípravou webinářů nebo jiných školení pro studenty. „Mentoring na školách dává mentorovi možnost procvičit si důležité soft skills jako vedení týmu nebo emoční inteligenci. Pokud firma vyšle do škol své budoucí hvězdy ze středního managementu, které připravuje na role vyššího managementu, může se mentoring studentů stát i vzdělávacím programem firmy. Navíc kvalitní manažer by měl chápat, jaké je myšlení mladší generace a jakým by mohla být přínosem pro organizaci. Mentorský vztah se studenty nabízí jedinečný pohled na tyto generační rozdíly, což se může kdykoli v byznysu hodit,“ míní Martin Smrž.
Například Gallupův ústav sledoval 10 let profesní kariéry více než 5000 zaměstnanců. Ukázalo se, že pracovníci, kteří se stali mentory, byli šestkrát častěji povýšeni než ti, kteří to neudělali, a s o 20 procent vyšší pravděpodobností získali vyšší plat. „Z našich zkušeností je hlavní motivací mentorů být aktivní a prospěšný ve své komunitě a předávat své znalosti mladším následovníkům. Dalším benefitem mentora je, že si sám vyzkouší situace, které pro něj možná nejsou úplně komfortní, ale zkouší je v prostředí školy mimo okruh svých spolupracovníků. Mnohé lidi z praxe prostě jen těší předávat informace studentům, ale zároveň se stávají ceněnými mentory i pro své firmy,“ popsal Martin Smrž.
Nalézt se v mentoringu studentů mohou také lidé, kterým dosud bránily omezené časové možnosti nebo legislativa a nulové pedagogické vzdělání. „Každý, kdo už je v praxi několik let, má studentům co předat. Naši mentoři se věnují mentorování zhruba 15 až 20 hodin za celý školní rok, to je obvyklé minimum. Jednou až dvakrát měsíčně stráví hodinu se studenty, zodpovídají jejich dotazy, radí jim s projekty, řeší s nimi reálné problémy podnikání. Výhody pro školy a studenty jsou zřejmé, plusy pro komerční sféru české firmy teprve objevují. Každý rok realizujeme konferenci pro nové i stávající mentory BEAMentor. Letos se uskuteční pod patronací předsedy Senátu Miloše Vystrčila 15. září v parlamentních prostorách Senátu ČR. Fórum slouží k výměně zkušeností mentorů, kteří jsou pak lépe připraveni být opravdu velkým přínosem ve školách a pro rozvoj studentů,“ doplnil Martin Smrž.