Češi jsou milovníci zimních sportů, do tuzemských i zahraničních horských středisek vyrážejí pravidelně. Se zimními radovánkami jsou ale spojené i nepříjemné úrazy. K těm nejběžnějším patří poranění dolních končetin, hlavy a zad. Výjimkou ale nejsou ani úrazy očí.

Zrak ohrožuje sníh, vítr i ostré horské slunce. Kvalitní sluneční brýle by tak neměly v základní lyžařské výbavě chybět. „Zimní slunce je pro zrak nebezpečné často dokonce mnohem víc než to letní. V zimě totiž dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření. Na horách tak sluneční brýle neslouží pouze jako módní doplněk, ale mají čistě praktický význam. Bez nich lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i trvalé poškození zraku,“ varoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Za slunného počasí hrozí zimním sportovcům nepříjemná komplikace – sněžná slepota, která vzniká v důsledku nadměrného vystavení nechráněného oka UV záření ve vyšších nadmořských výškách, kde je dávka záření zvýšena odrazem od sněhu. „Projevuje se až po několika hodinách silnou bolestí a světloplachostí. Podstatné je, aby si člověk, kterého sněžná slepota postihne, oči nemnul, mohl by tak totiž postiženou rohovku ještě více poškodit. Při podezření na sněžnou slepotu je nutné vyhledat lékaře, ten indikuje anestetika a zklidňující oční mast, která bolest zmírní. Sněžná slepota po několika dnech sama zmizí,“ doplnil Pavel Stodůlka.

Kontaktní čočky nosí pravidelně kolem deseti procent Čechů, na svazích po nich ale sáhnou i lidé, kteří je běžně nenosí. Výhodou kontaktních čoček je, že pod lyžařskými brýlemi nijak nepřekážejí. I kontaktní čočky však mají svá rizika. Při velkých mrazech a vysokých nadmořských výškách může dojít k otoku rohovky a následnému přimrznutí čočky k rohovce. V českých podmínkách to nehrozí, zato ve vysokohorském prostředí mohou kontaktní čočky jejich nositeli zrak poškodit. Oči se v takovém prostředí totiž víc vysušují a může dojít k nedostatečnému okysličení rohovky a následnému otoku. Prvním varováním je, že lyžař vidí barevné kruhy a následně vidí rozmazaně. V takovém případě je nutné co nejrychleji čočky vyjmout a nahradit je dioptrickými brýlemi. Pokud tedy lidé nosí kontaktní čočky na horách, je dobré mít brýle stále po ruce,“ uzavřel Pavel Stodůlka.