V Česku je nejvíc mladých podnikatelů do 25 let za poslední půl dekády. Počet byznysmenů ve věku 18 až 20 let se oproti roku 2017 zvýšil o 46 procent. Svůj podíl na tom mají i vzdělávací programy určené středoškolákům.

V Česku donedávna počty podnikatelů do 30 let klesaly. Díky nynějšímu boomu sotva plnoletých byznysmenů se trend obrací. „V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jim práce dávala smysl a která chce měnit ‚staré pořádky‘ k lepšímu – záleží jim na životním prostředí, lidských vztazích a chtějí být svými aktivitami prospěšní. Pokud jim dáme příležitost prezentovat své nápady a propojíme je se zkušenými lidmi z praxe, získají rozhled, sebevědomí a o to snáz úlohu inovátorů, po jejichž vzoru se formuje pracovní trh i společnost, převezmou,“ míní Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung, která loni v Česku uvedla rozvojový program pro studenty Solve for Tomorrow.

SOLVE FOR TOMORROW

Jako první v něm před necelým rokem bodovala dvojice kluků z týmu KV Innovations. Inspiroval je příběh známého, který přišel o drahé kolo. S rozpracovaným nápadem na zařízení, které by tomu zabránilo, se přihlásili do osmiměsíčního programu a uspěli. Vlastní startup se systémy na ochranu elektrokol proti krádežím plánují rozjet hned po maturitě. „Po absolvování programu Solve for Tomorrow jsme měli projekt vypracovaný na takové úrovni, že jsme mohli oslovit investory. Přes léto 2022 jsme dostali kontakt na dva partnery, kteří nám nabídli pomoc při vývoji a zainvestování do případného startupu. V tuto chvíli na projektu stále v rámci školy pracujeme a máme v plánu ho dokončit koncem letošního léta. Chtěli bychom systém začít prodávat na podzim 2023,“ popsali Dominik Kováč a Kryštof Vydra z elektrotechnické střední školy v Plzni.

Posunout své nápady z fáze představ do fungující praxe ale nebylo vždy jednoduché. Zásadní byla podpora zkušenějších mentorů z řad Samsung Alumni a využití metodiky Design Thinking, která umožňuje vcítit se do myšlení lidí a porozumět jejich potřebám. „Právě díky pochopení této metody, kterou jsme se v programu naučili, jsme schopni náš produkt neustále vylepšovat, než vstoupí na trh. Velký přínos našeho zařízení nyní vidíme pro segment B2B, sdílených kol ve městech nebo například pro kurýry a rozvoz jídel.  Nemusí jít přitom jen o kola a elektrokola, systém je adaptabilní také pro elektrokoloběžky, motorky a s menší úpravou i pro auta,“ uvedli nadaní středoškoláci. I necelý rok po skončení rozvojového programu jsou se svým mentorem a dalšími soutěžícími ve spojení, navzájem si radí a předávají zkušenosti ohledně vývoje svých projektů.

STUDENTSKÉ FIRMY

Zájem mladých lidí absolvovat podobné neformální vzdělávání ve svém volném čase roste. A stále víc praktických programů proniká také do učebních osnov českých středních škol. „Poptávka škol po vzdělávacích programech v podnikavosti se za posledních deset let zdvojnásobila. Jen letošní školní rok vzniklo na středních školách v Česku rekordních 270 studentských firem. Přitom studenti, kteří programy projdou, mají dvakrát vyšší šanci, že vlastní byznys po škole skutečně založí,“ uvedl Martin Smrž, ředitel nevládní organizace Junior Achievement, která se věnuje vzdělávání v podnikavosti na českých školách.

Studenti si v září založí vlastní firmu, kterou vedou od počátečních investic po výslednou marži a výroční zprávu. Většina studentských firem na konci školního roku zanikne, v hlavách budoucích maturantů už se ale rýsují nové nápady, co dál. „Před studentskou firmou jsem žádné zkušenosti s podnikáním neměl a ani mě nenapadlo, že bych to v budoucnu dělal. Nyní máme sice i jiné závazky, ale rádi s firmou dál pokračujeme, protože nás její zaměření naplňuje. Zkušenosti, které jsme v programu získali, nás navíc nastartovali k plánování dalších projektů,“ potvrdil Vítězslav Beran, který založil studentskou firmu Louťáci na Střední škole technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové v roce 2019.

Cílem zmiňovaných programů přitom není, aby všichni začali podnikat, ale aby už na škole studenti zjistili, co je baví a zda by to chtěli zkusit. „Organizační dovednosti, práci v týmu nebo finanční gramotnost využijí stejně dobře i v zaměstnání. Malé a střední podniky však zůstávají páteří státní ekonomiky, proto je důležité, že se počty nejmladších podnikatelů v Česku zase zvedají a je jich dokonce nejvíc za posledních pět let. Dnešní mladí zbořili mýtus, že vlastní byznys znamená jen stres a přesčasy, jak to znali od předchozí generace. V podnikání vidí svobodu v rozhodování, v místě i čase na práci. Pro mnohé je to šance žít tak, aby byli spokojení,“ dodal Martin Smrž.

Tab 1: Vývoj počtu mladých podnikatelů v Česku na konci let 2017 až 2022

 

  2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
skupina <18 10 11 18 14 19 20 30
skupina 18-20 8 233 7 747 8 027 8 589 9 197 9 784 11 308
skupina 21-25 73 870 68 904 65 500 62 886 62 533 65 274 69 897
skupina 26-30 143 102 144 150 144 520 144 305 142 302 138 865 135 127
celkem 225 215 220 812 218 065 215 794 214 051 213 943 216 362
v rámci ČR 11,28 % 10,99 % 10,75 % 10,52 % 10,31 % 10,16 % 10,31 %

zdroj: MPO

TZ_Solve_for_Tomorrow_Mladi inovatori a podnikatele