Za duben a květen přibylo v Česku 40,4 tisíce nezaměstnaných evidovaných úřady práce. Nabídka volných míst za poslední čtvrtrok naopak klesla o 20,5 tisíce. Z pracovního trhu se pomalu vytrácí jistota uplatnění a „umění se prodat“ opět nabývá na síle.

V Česku rapidně rostou počty uchazečů o práci – zaměstnancům končí výpovědní lhůty v důsledku dopadů koronavirové krize a na pracovní trh vstupují čerství absolventi. Pro lidi bez zkušeností je jakékoli vymezení vůči konkurenci výhodou. „Velké plus v životopisu znamenají vlastní projekty, dobrovolnictví, stáž, ale i zmínka o samostudiu, které má co do činění s poptávanou pozicí. Zaměstnavatele nezajímá pouze dosažené formální vzdělání, ale hlavně to neformální, které o kandidátovi jasně říká, že je cílevědomý, chce dělat něco navíc než jeho vrstevníci a má chuť se zlepšovat. Studenti v našem desetiměsíčním programu například tráví desítky až stovky hodin mimoškolním vzděláváním, kterým systematicky zvyšují svoji hodnotu na trhu práce. Učí se komunikovat, pracovat ve skupině, orientovat se v nabídkách trhu, efektivně používat moderní technologie a mimo to získají sebevědomí, kontakty a praktické zkušenosti. Takové portfolio řada firem oceňuje i víc než klasické body v CV,“ poukázala Lucie Mairychová, realizátorka projektu Samsung Tvoje šance #futureskills, který připravuje motivované mladé lidi „na budoucnost“.

Když se v lednu devět vybraných studentů z Čech a Slovenska do projektu hlásilo, neměli ponětí, co je čeká. Stihli se vidět na úvodním víkendovém workshopu začátkem března, probrat své vize s lektory a zahájit svoji práci na osobní značce. Od té doby se jim svět a s ním i pracovní trh měnily před očima. „Flexibilita, umět si uspořádat čas, naučit se efektivně používat technologie – to vše jsou příklady takzvaných futureskills, které lze uplatnit v mnoha profesích dnes i zítra. Plánovali jsme na ně pro studenty řadu workshopů, ale nenadálá situace ohledně šíření koronaviru je nakonec sama uvedla do praxe dřív, než jsme zamýšleli. Účastníci projektu se museli přizpůsobit novým metodám vzdělávání – z učení ve třídě nebo na prezenčních workshopech přešli 100procentně do onlinu. Byli nuceni intenzivně využívat principy projektového řízení, nové technologie – e-maily, video hovory, různé platformy pro online práci ve skupině – a všichni navíc hned na začátku nouzového stavu absolvovali online kurz osobní produktivity. Naplno si zkusili, jak těžké je doma nelenivět a využívat svůj čas efektivně,“ popsala Lucie Mairychová.

Účastníky po celou dobu projektu podporují kariéroví poradci i odborníci z různých oblastí byznysu. S jejich pomocí studenti odhalují své silné i slabé stránky, a to s cílem zdokonalit se v moderních oblastech managementu, marketingu a nových technologiích. „Vysoce kvalifikovaní lidé, odborníci s aktuálně žádanými specializacemi nebo uchazeči s futureskills budou na trhu práce vždy poptávaní, ať je krize, či konjunktura. Stejně jako pracovníci s technologickými znalostmi, plus navíc se schopností je propojovat s byznysem – například manažer obchodu, který se orientuje v online marketingu, nebo školitel schopný převést své kurzy do online bloků. A právě tyto cenné ‚dovednosti budoucnosti‘, které se vzájemně prolínají, studenty učíme,“ uvedla Petra Drahoňovská, kariérová poradkyně projektu Samsung Tvoje šance #futureskills.

Ještě loni touto dobou se o ztrátu zaměstnání obávalo 12 procent pracujících, naopak 78 procent Čechů ji považovalo za nepravděpodobnou. Podíl nezaměstnaných osob v Česku se pohyboval na svém minimu – 2,6 procenta. Tři z pěti lidí byli ve své práci spokojení, ovšem „jít za lepším“ zvažovalo 15 procent zaměstnanců. Obvyklá byla častá fluktuace pracovníků mezi zaměstnavateli, zejména u absolventů. Tomu je nyní konec. „Dnes jsou uchazeči v dobrovolných změnách zaměstnavatele o trochu více pragmatičtější, opatrnější než v minulosti. Mnoho mladých lidí ještě v době konjunktury plně nedoceňovalo možnosti dalšího vzdělávání, které se jim nabízejí. Neměli potřebu na sobě pracovat ani třeba využít konzultací kariérových poradců v jejich univerzitních kariérových centrech. Žili často představou, že ‚po škole právě na ně všichni čekají a je jen na nich, jaké podmínky si nadiktují‘. Nyní už trh práce vnímají střízlivěji,“ míní Petra Drahoňovská.

Podobně jako čerství absolventi nejsou ani lidé, kteří vinou koronavirové krize přišli o práci, podle Drahoňovské vůči svému dalšímu uplatnění bezmocní. Naopak, novou situaci mohou s podporou blízkého okolí a také využitím poradenských nástrojů obrátit ve svůj prospěch. „Existují samozřejmě soukromí kariéroví poradci, ale zvlášť lidé s nižší úrovní příjmů možná ocení kariérové poradenství zdarma na úřadech práce v informačním poradenském středisku (IPS) či služby personálních agentur. V době nízké nezaměstnanosti neměli mnozí motivaci na své profesní sebeprezentaci jakkoli pracovat, aktualizovat průběžně a podle nových požadavků trhu životopis, obcházet pohovory. Poradenské služby často odmítali jako zbytečné. Přitom i některé firmy se během nuceného propouštění chtějí zachovat fér a jsou ochotny zaplatit lidem služby kariérových poradců – takzvaný outplacement. Na ty může případně navazovat práce právních a finančních poradců, psychologů či náborářů z jiných firem,“ vysvětlila Petra Drahoňovská.

Spojení firemního personalisty, externího poradce a náboráře při ukončení pracovního poměru s pracovníkem, právě v procesu outplacementu, je využívaným nástrojem na angloamerickém trhu a pomalu se dostává i k českým společnostem. „Je řešením pro zachování dobrého vztahu s firmou i novou příležitostí pro pracovníka nalézt své další uplatnění. Byla by škoda, aby nabídku služeb kariérového poradce lidé kvůli neznalosti možností v danou chvíli nepřijali,“ dodala Petra Drahoňovská.

V tiskové zprávě byla použita data CVVM, Sociologický ústav AV ČR: Postoje české veřejnosti ke svému zaměstnání – červen 2019; MPSV: Měsíční statistiky o nezaměstnanosti.